Proč válčilo Československo s Polskem o Těšínsko?

Autor přehledně, jasně a velmi objektivně shrnuje historický spor mezi Československem a Polskem o Těšínsko – území na pomezí dnešního Česka a Polska – a události spojené s tímto konfliktem od roku 1918 až po 20. století. Dokument popisuje, jak po rozpadu Rakouska-Uherska (1918) vznikl územní konflikt o Těšínsko, oblast hospodářsky významnou díky uhlí, železárnám a Košicko–Bohumínské železniční trati. Těšínsko mělo smíšené obyvatelstvo (Češi, Poláci, Němci, Šlonzáci), a proto si na něj činila nárok jak nově vzniklá Československá republika, tak Polsko – první z historických a strategických důvodů, druhé z důvodů etnických. Klíčové události - Listopad 1918: dohoda mezi českým a polským národním výborem o prozatímním rozdělení Těšínska podle jazykové hranice. - Leden 1919: Polsko vyhlásilo volby i v části území, které bylo sporné. Československo reagovalo vojenským zásahem – vypukla sedmidenní válka o Těšínsko (23.–30. ledna 1919). - Československá armáda pod velením Josefa Šnejdárka rychle obsadila většinu území (Bohumín, Orlovou, Karvinou, Těšín). - Po nátlaku mocností Dohody (Francie, Itálie) byly boje zastaveny. - Konflikt si vyžádal asi 50 československých a 90 polských obětí, došlo i k Stonavskému masakru. - 1920 – Konference ve Spa: rozhodla o rozdělení Těšínska, kdy Československo získalo 56 % území a 68 % obyvatel, včetně průmyslové části a trati Bohumín–Košice. Město Těšín bylo rozděleno na Český Těšín a Cieszyn. - 1938 – po Mnichovské dohodě: Polsko využilo oslabení Československa a okupovalo celé Těšínsko, čímž se podílelo na jeho rozbití. - Po roce 1939 oblast zabralo nacistické Německo. - Po druhé světové válce (1945–1958): - Polsko znovu vzneslo nároky, ale konflikt byl vyřešen sovětským zprostředkováním. - Smlouva z roku 1958 definitivně potvrdila hranici mezi oběma státy a ukončila dlouholetý spor. Historický význam Dokument ukazuje, že spor o Těšínsko byl ekonomicky i politicky klíčový pro nově vzniklé Československo a zatížil česko-polské vztahy na desítky let. Autor zdůrazňuje, že dnes mají oba státy velmi dobré vztahy a že Evropa se z regionu válek změnila v prostor stability a spolupráce.)