Historiae ante portas - 07 – Římané v Čechách

Epizoda popisuje přítomnost Římanů na území střední Evropy, zejména na Moravě a v části dnešního Slovenska, během markomanských válek ve 2. století n. l. Obsah a historické události Úvod Autoři (Jakub a Jarda) vysvětlují, že se zaměří na „pobyt Římanů na území České republiky“. Vysvětlují pojmy jako Pax Romana (římský mír) a motiv římské expanze – „přinášet civilizaci barbarům“. Rozšiřování římské říše Od Julia Caesara a Augusta Římané budovali impérium až k Rýnu a Dunaji. Po porážce v Teutoburském lese (9 n. l.) přestali expandovat dále do Germánie. Na severu vznikly provincie Noricum, Pannonia a Raetia, které se staly hranicemi říše. Markomani a jejich říše Na území Čech sídlil germánský kmen Markomanů, vedený králem Marobudem – prvním doloženým panovníkem českých zemí. Marobud vyrůstal v Římě, později vytvořil silnou říši a udržoval s Římem napjaté vztahy. Římská hranice (Limes Romanus) Na Dunaji vznikl systém pevností chránící hranice říše. Přes tuto obranu později pronikli germánské kmeny (Markomani, Kvádové, Sarmati). Markomanské války (166–180 n. l.) Boje mezi Římany a germánskými kmeny. Císař Marcus Aurelius vedl dvě výpravy (Expeditio Germanica Prima et Secunda), během nichž římská vojska překročila Dunaj a vstoupila na území dnešní Jižní Moravy a západního Slovenska. Aurelius zde plánoval založit nové provincie Markomanii a Sarmatii, ale po jeho smrti (180 n. l.) jeho syn Commodus tažení ukončil. Římané na území dnešní ČR Největší římský tábor stál u Mušova (nedaleko Mikulova) – sídlo desáté legie (Legio X Gemina). Šlo o stálý tábor s kamennými stavbami, nemocnicí, teplovzdušným vytápěním a obrannými valy. Další přechodné tábory se nacházely např. u Jevička, Litomyšle, Dolních Dunajovic nebo Olomouce–Neředína. Archeologické nálezy V Mušově byly nalezeny římské cihly s označením „LEG X“ i části pancířů. Archeologické výzkumy probíhaly od roku 1925 a pokračovaly v 70.–80. letech 20. století. Další římské stopy Na Trenčínské skále (Slovensko) je dochován římský nápis z roku 179 n. l., oslavující vítězství legie nad Markomany („nápis z Laugaricia“). Svědčí o přítomnosti druhé legie Legio II Adiutrix v oblasti západního Slovenska. Závěr Římané sice na našem území nezaložili města, ale zanechali stopy vojenské přítomnosti a materiální kultury. Autoři doporučují návštěvu archeoparku Mušov – Brána do římské říše a zmínili i příbuznou lokalitu Carnuntum u Vídně.)