Vídeňský kongres a jeho následky

Článek „Vídeňský kongres a jeho následky“ od Antonína Polácha shrnuje vznik, průběh a důsledky Vídeňského kongresu (1814–1815), který po pádu Napoleona rozhodl o novém uspořádání Evropy. Autor představuje kongres jako „největší diplomatickou show dějin“, která po více než dvacetiletých válkách (1789–1814) určila podobu Evropy na další desítky let. Text se věnuje především osobnosti knížete Klemense Wenzela Metternicha, hlavního architekta kongresu, a popisuje jeho diplomatické i osobní intriky, jimiž si udržel vliv nad vládci celé Evropy. Polách barvitě líčí i dobovou společenskou atmosféru: Vídeň se během kongresu proměnila v centrum evropského života – město plesů, intrik a přepychu, kde se za leskem křišťálových lustrů rozhodovalo o hranicích států. Hlavní historické události a rozhodnutí kongresu Zahájení kongresu (18. září 1814) po Napoleonově abdikaci a snaha obnovit „starý pořádek“ po revolucích a válkách. Reorganizace Evropy: Zánik Napoleonských satelitů (Vestfálské a Italské království, Velkovévodství varšavské). Vznik Německého spolku pod vedením Rakouska. Obnova Rakouského císařství, které získalo Benátsko, Lombardii, Tyrolsko a další území. Prusko rozšířeno o část Saska a Porýní. Rusko upevnilo vliv nad Polskem (tzv. Kongresové Polsko), Finskem a Besarábií. Velká Británie si ponechala Maltu a zámořské državy. Belgie spojena s Holandskem, Švýcarsko uznáno jako neutrální stát, Švédsko dostalo Norsko. Napoleonův návrat z Elby (březen 1815) sjednotil znesvářené mocnosti proti Francii a vedl k bitvě u Waterloo. Vznik „Svaté aliance“ (26. září 1815) mezi Rakouskem, Pruskem a Ruskem – spolek k udržení monarchického pořádku a potlačení revolucí. Metternichův systém – vytvoření policejního státu a cenzury (období Biedermeieru), který potlačoval liberální myšlenky až do revolučního roku 1848. Důsledky a význam Kongres obnovil mocenskou rovnováhu v Evropě a zajistil více než 30 let míru (do revolucí 1848). Upevnil však i reakční síly a zbrzdil demokratický vývoj.Z rozhodnutí kongresu vyplývaly dlouhodobé napětí a konflikty (např. rusko-polské vztahy, růst pruského vlivu vedoucí k sjednocení Německa). Vídeň se stala kulturním a společenským centrem Evropy, symbolem elegance a stability 19. století. Shrnutí Článek Antonína Polácha představuje Vídeňský kongres jako okamžik, kdy Evropa po chaosu napoleonských válek hledala rovnováhu. Metternich je líčen jako klíčový tvůrce této rovnováhy, který Evropě zajistil mír, ale za cenu potlačení svobody a návratu konzervativních režimů. Kongres podle autora nejen přetvořil mapu Evropy, ale dal vzniknout i charakteristickému stylu života vídeňské společnosti 19. století.)