Příběhy československé rozvědky: Spolupráce Prahy a Havany a prozrazení utajeného pobytu Che Guevary - Československo-kubánská spolupráce: Manuel, Che a linka Praha – Havana

Dokument rozhlasové série se zabývá československo-kubánskými vztahy během studené války, zejména v 60. letech, a utajenou spoluprací tajných služeb obou zemí. Ústředním tématem je akce s krycím názvem „Manuel“ a tajný pobyt Ernesta Che Guevary v Československu roku 1966. 1. Československo–kubánské vztahy po revoluci (1959–poč. 60. let) Po vítězství kubánské revoluce (1959) navázalo Československo s novou vládou Fidela a Raúla Castro mimořádně úzké vztahy. ČSSR otevřela první ambasádu ze sovětského bloku v Havaně (1959–1960) a dodávala Kubě zbraně, techniku, automobily, průmyslové stroje i bankovky. Na Kubě působili českoslovenští odborníci – např. Walter Komárek (ekonom), František Kriegel (lékař, později politik Pražského jara). Kuba byla vnímána jako „svěží vítr“ socialismu, symbol revoluční energie a exotické inspirace. Zápal pro kubánskou revoluci se projevil i v české kultuře a hudbě. 2. Akce Manuel – tajné operace rozvědek (1963–70) Podle historika Prokopa Tomka vznikla bilaterální spolupráce mezi československou a kubánskou rozvědkou, nezávisle na přímé kontrole Sovětů. Cílem byla podpora transportů revolucionářů a partyzánů z Kuby do Latinské Ameriky a jiných zemí. Tito lidé cestovali přes Prahu, často s falešnými doklady, přebývali v konspiračních bytech a pokračovali dál do destinací, kde měli šířit revoluci (např. Eritrea, Írán, Bolívie). Celkem takto prošlo Československem více než tisíc osob, o nichž mnohdy nevěděla ani československá rozvědka. Akce byla přísně utajena a spadala pod první správu ministerstva vnitra. 3. Tajný pobyt Ernesta Che Guevary v Praze (březen–červenec 1966) Po neúspěšné misi v Kongu byl Che Guevara ukrýván kubánskou rozvědkou v Československu, konkrétně ve vile „Venkov“ v Ládví u Prahy, objektu československé rozvědky. Zde žil v přestrojení pod jménem Ramón Benítez, se změněnou vizáží (oholil si hlavu, nosil brýle, falešný předkus). Pobýval zde se svou manželkou Aleidou March, která psala o Praze jako o „okouzlujícím, ale tajemném městě“. Guevara zde podle vzpomínek psal teoretické práce o politické ekonomii, trénoval střelbu a plánoval misi v Bolívii, kde byl roku 1967 zajat a popraven. Zajímavostí je, že československé orgány o jeho pobytu nevěděly – dozvěděly se o něm až kolem roku 1970, když Fidel Castro projevil přání umístit na vilu pamětní desku. K tomu nikdy nedošlo, aby se neprozradilo, že vila sloužila tajným operacím. 4. Závěr a historické hodnocení Historici (Jaroslav Fiala, Prokop Tomek) popisují, že československo-kubánská spolupráce byla nejvýraznější ukázkou mezinárodní solidarity komunistických režimů mimo přímý dohled Moskvy. Současně ukazuje komplikované morální dědictví revolučních hnutí – idealismus a násilí, romantiku i teror. Guevarův pobyt v Praze zůstává málo doložený a opředený legendami, což dává prostor mýtům i literárnímu zpracování (např. román Vysněný život Ernesta G. od Jeana-Michela Genazia).)