Příběhy československé rozvědky: utajené zahraniční akce, rozvědčíci a teroristé v Intercontinentalu

Tento dokument je druhým dílem rozhlasového pořadu „Téma Plus“, který se zabývá tajnými akcemi československé rozvědky (StB) v období 70. a 80. let a jejím vztahem k mezinárodnímu terorismu. Autor popisuje, jak se Československo a jeho zpravodajské služby dostávaly do kontaktu s levicovými teroristickými organizacemi v západní Evropě, především s německou Frakcí Rudé armády (RAF), a také s palestinskými militantními skupinami (např. Organizace pro osvobození Palestiny, Lidová fronta pro osvobození Palestiny). Ukazuje se, že československá StB měla ambivalentní postoj – na jedné straně teroristy tolerovala nebo s nimi spolupracovala, pokud to odpovídalo zájmům východního bloku, na druhé straně se jich obávala a snažila se vyhnout přímému spojení s jejich útoky, aby nezkompromitovala stát. Historické události, které dokument popisuje - Protesty v Západním Berlíně roku 1967 – zabití studenta Benna Ohnesorga a vznik radikálních skupin, z nichž se zformovala RAF. - Teroristické akce RAF v 70. letech – útoky na americká vojenská velitelství, soudce Buddenberga, vydavatelství Axel Springer aj. - Spolupráce a kontakty československé rozvědky s RAF – případ Michaila Baumanna, kterému byl udělen tranzitní vízum do Prahy; následné cesty členů RAF přes Československo. - Vztahy s palestinskými organizacemi – přítomnost kanceláře OOP v Praze, výcvik Palestinců v československých zařízeních, zejména ve Zastávce u Brna. - Pobyt mezinárodních teroristů v Praze – Carlos Šakal (Ilich Ramírez Sánchez) a Abu Daud, organizátor masakru izraelských sportovců na olympiádě v Mnichově 1972, se opakovaně ubytovávali v hotelu Intercontinental. - Události tzv. „Německého podzimu“ 1977 – únos letadla Lufthansa do Mogadiša a vražda Hanse Martina Schleyera. - Zadržení tří členek RAF v Praze roku 1978 – jejich pozdější odsun do NDR, kde pokračovaly v činnosti pod dohledem Štázi. - Období 80. let – zmínky o využívání palestinských militantů k výcviku a spekulace o souvislostech s atentátem na let Pan Am nad Lockerbie (1988), při němž mohl být použit semtex československé výroby. Hlavní myšlenky Československá rozvědka se po roce 1968 dostala do izolace, prošla čistkami a její schopnosti poklesly. Přesto byla loajálním partnerem KGB, která od ní očekávala spíše poslušnost než výsledky. Praha se v 70. letech stala „bezpečným přístavem“ pro teroristy z Blízkého východu a levicové militanty ze Západu. Podpora terorismu měla vždy „strategický rámec“ – často šlo o politicky kryté výcviky a schůzky, nikoli o přímé organizování útoků. Z archivních dokladů nevyplývá přímý důkaz, že by Československo poskytovalo zbraně či výbušniny pro konkrétní teroristické činy. Shrnutí Dokument podává komplexní pohled na prolínání tajných služeb a terorismu v éře studené války. Ukazuje, jak československá rozvědka fungovala jako prostředník mezi Východem a Západem, jak balancovala mezi loajalitou k Moskvě a potřebou nezkompromitovat stát, a jak se Praha stala tichou kulisou mezinárodního terorismu 70.–80. let.)