Příběh Jugoslávie aneb Nejkrásnější tvář socialismu i Josip Tito

Dokument sleduje vývoj Jugoslávie od jejího vzniku v roce 1918 až po rozpad v 90. letech 20. století. 1. Vznik Jugoslávie Po první světové válce a rozpadu Rakousko-Uherska vzniká Království Srbů, Chorvatů a Slovinců jako první společný stát jihoslovanských národů. Cílem bylo sjednocení Slovanů na Balkáně, kteří do té doby žili pod vládou cizích mocností (Rakouska, Itálie, Osmanské říše). Myšlenka jugoslávské jednoty však byla projektem elit, nikoli přirozeným procesem. Mezi národy (Srby, Chorvaty, Slovinci) přetrvávaly kulturní a náboženské rozdíly i regionální identity. 2. Meziválečné období a královská diktatura Království bylo ovládáno srbskou dynastií Karađorđevićů. Král Alexandr I. prosazoval centralizovaný stát a jednotný „jugoslávský národ“, čímž vyvolával odpor hlavně u Chorvatů, kteří chtěli federaci. Po atentátu na chorvatské poslance v roce 1928 zavedl král diktaturu a změnil název státu na Jugoslávii. V roce 1934 byl v Marseille zavražděn chorvatsko-makedonskými nacionalisty — událost symbolizovala nárůst vnitřního napětí. 3. Druhá světová válka V roce 1941 napadlo Jugoslávii nacistické Německo. Země byla rozdělena, Srbsko okupováno, zatímco Chorvatsko se stalo loutkovým státem pod vládou fašistických ustašovců, kteří páchali genocidu Srbů, Židů i oponentů. V zemi se formovala partyzánská hnutí – srbští četnici a Titov komunističtí partyzáni, kteří se nakonec stali hlavní silou odporu. 4. Poválečná Jugoslávie a éra Josipa Broze Tita Po roce 1945 vznikla Socialistická federativní republika Jugoslávie. Tito, charismatický vůdce a komunistický revolucionář, sjednotil zemi pod heslem „bratrství a jednota“. Zpočátku spojenec Stalina, po roce 1948 se s ním rozešel a Jugoslávie se vydala nezávislou socialistickou cestou – nebyla součástí východního bloku. Tito vytvořil liberálnější formu socialismu, s možností cestování na Západ a otevřenější kulturou. Tento „třetí model“ mezi Východem a Západem zemi stabilizoval. 5. Krize po Titově smrti Po Titově smrti v roce 1980 začal rozpad jednoty. Ústava z roku 1974 dala republikám (Slovinsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Srbsku, Černé Hoře, Makedonii) velkou autonomii, což vedlo k oslabení federální vlády. Mocenské vakuum a ekonomické problémy posílily národní separatismy. 6. Nástup Slobodana Miloševiće a rozpad státu V druhé polovině 80. let se v Srbsku prosadil Slobodan Milošević, který obnovil srbský nacionalismus a usiloval o centralizaci moci. Na sjezdu jugoslávských komunistů v roce 1990 došlo ke konfliktu se Slovinci a Chorvaty, kteří požadovali federalizaci či nezávislost. Po jejich odchodu ze sjezdu se federace fakticky rozpadla. Slovinsko a Chorvatsko v roce 1991 vyhlásily nezávislost, což vedlo k jugoslávským válkám – krátké desetidenní válce ve Slovinsku a krvavé čtyřleté válce v Chorvatsku. Hlavní témata dokumentu - vznik a rozpad mnohonárodního státu - střet jugoslávské a národní identity - diktatura, válka, komunismus, federalismus - role Josipa Broze Tita - úloha Slobodana Miloševiće při rozpadu Celkově: Dokument ukazuje, že Jugoslávie byla uměle vytvořeným státem, který držel pohromadě jen díky silným vůdcům a ideologiím. Po jejich oslabení se rozpadl do chaosu národnostních konfliktů a válek, které ukončily jednu z nejambicióznějších idejí jednoty Slovanů na Balkáně.)