Příběh Jugoslávie: Zločin a trest

Tento dokument shrnuje poslední etapu dějin Jugoslávie – od rozpadů federace na počátku 90. let až po důsledky válek, mezinárodní soudní procesy a vývoj vztahů mezi národy bývalé Jugoslávie až do současnosti. Obsah a hlavní témata Podcast je čtvrtou částí série „Příběh Jugoslávie“ Českého rozhlasu a soustředí se na zločiny, tresty a následky válek v bývalé Jugoslávii. 1. Rozpad Jugoslávie (1991–2003) Vyhlášení nezávislosti Slovinska a Chorvatska. Následné války v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a později v Kosovu. Letecké údery NATO proti Jugoslávii roku 1999 kvůli represím proti kosovským Albáncům. Konec federace Srbska a Černé Hory roku 2003; Černá Hora se osamostatnila roku 2006. Vyhlášení nezávislosti Kosova roku 2008. 2. Pád režimu Slobodana Miloševiće Po volební porážce 2000 rezignoval, 2001 zatčen, 2002 souzen v Haagu, zemřel 2006. Dokument líčí jeho diktátorský styl, víru ve vlastní neomylnost a neochotu přiznat porážku. 3. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Vznikl k potrestání válečných zločinů z 90. let. 161 obžalovaných, 91 odsouzených – většinou Srbové, ale i Chorvati, Bosňáci a Albánci. Hlavní procesy: Radovan Karadžić a Ratko Mladić (Srebrenica – genocida 1995). Slavko Dokmanović (Vukovar 1991 – první zadržený válečný zločinec po 2. světové válce). Ante Gotovina a Mladen Markač (chorvatská operace Bouře). Slobodan Praljak (spáchal sebevraždu po vynesení rozsudku). Rašim Delić (velitel bosenských muslimů). Haradin Bala (Kosovská osvobozenecká armáda). 4. Společenské postoje a paměť Mnoho Srbů považuje ICTY za jednostranný vůči srbské straně. Popírání genocidy (např. starosta Srebrenice). Jen menšina obyvatel je ochotna připustit vlastní vinu. 5. Omluvy a pokusy o usmíření Omluva srbského parlamentu a prezidentů Borise Tadiće a Tomislava Nikoliće za Srebrenicu. Dobrovolné vydání a omluva Biljany Plavšićové. Návštěva Tadiće ve Vukovaru 2010. 6. Násilné události po válkách Vražda mafiána Željka Ražnatoviće Arkana (2000). Atentát na srbského premiéra Zorana Đinđiće (2003). 7. Dlouhodobé důsledky a současnost Přetrvávající rozdělení Bosny a Hercegoviny podle etnických linií. Postupné kroky k usmíření a návratu majetku po válce. Trvající nacionalismus, zvlášť v Srbsku, sahající až ke středověké bitvě na Kosově poli (1389), která je stále součástí národní identity.)