„Hladový plán“. Hitlerův úředník připravil největší zločin dějin

Andrej Andrejevič VlasovTento dokument je dílem z podcastové série „Nepřátelé lidstva“ a zaměřuje se na nacistického úředníka Herberta Backeho, tvůrce tzv. „Hungerplanu“ – jednoho z nejděsivějších zločinných projektů nacistické politiky. O čem je text Příběh sleduje, jak nacistické Německo plánovalo vyhladovět desítky milionů obyvatel Sovětského svazu, aby zajistilo potraviny pro Třetí říši a předešlo opakování hladomoru, který postihl Německo během první světové války. V centru stojí Herbert Backe, ministr zemědělství a ideolog nacistické výživové politiky, jehož ekonomicko-rasový plán měl záměrně způsobit smrt desítek milionů lidí v Sovětském svazu. Hlavní historické události a témata 1. První světová válka (1914–1918) * Hlad a britská námořní blokáda způsobily v Německu smrt stovek tisíc lidí. * Tato zkušenost vedla k „mýtu o bodnutí do zad“ (Dolchstoßlegende) a posílila víru, že Německo nesmí znovu dopustit kolaps kvůli nedostatku potravin. 2. Vznik nacistické ideologie (20. léta 20. století) * Zkušenost s hladem ovlivnila ideologii Lebensraum („životní prostor“) a Blut und Boden („krev a půda“) – potřebu získat úrodné území na východě, zejména v Rusku a na Ukrajině. * Vznikají geopolitické teorie (Friedrich Ratzel, Karl Haushofer) o expanzi jako nutnosti pro přežití národa. 3. Nástup Herberta Backeho a příprava války * Backe, původem z ruského Batumi, zažil hlad i bolševickou revoluci. * Po návratu do Německa vstoupil do SA, SS a NSDAP, sepsal rasistickou disertaci o „neschopnosti Slovanů“. * Od 30. let spolupracoval s nacistickými elitami (Daré, Himmler, Göring) na zemědělské politice a plánování výživy pro válečné hospodářství. 4. Plán Barbarossa (1941) * Při přípravách na invazi do SSSR se Backe stal klíčovým ekonomickým stratégem. * 2. května 1941 na schůzce nacistických špiček představil tzv. Hungerplan (Bakeho plán) – plán cíleného vyhladovění sovětských měst a populace. * Cílem bylo zajistit potraviny pro Wehrmacht a Německo, i za cenu smrti až 30–50 milionů lidí. 5. Realizace a následky (1941–1945) * Hlad byl používán jako nástroj genocidy, zejména proti Židům, Romům a sovětským válečným zajatcům (3,3 milionu z nich zemřelo hlady). * Největší známý případ: obléhání Leningradu, kde zahynul asi 1 milion civilistů. * Backeho plán nebyl plně uskutečněn kvůli odporu Rudé armády, nedostatku logistické kapacity a vstupu USA do války. * Přesto si hlad vyžádal asi 7 milionů civilních obětí v Sovětském svazu. 6. Generální plán Východ (Generalplan Ost) * Paralelní projekt SS (Himmler, Mayer), který měl po vítězství přetvořit východní Evropu: vyhladit většinu Slovanů, germanizovat území a osídlit ho německými kolonisty. * Měl zničit až 70–80 % obyvatel Polska, Čech a SSSR. 7. Konec války a Backeho smrt * Po porážce Německa byl Backe zajat a čekal ho norimberský proces. * 6. dubna 1947 spáchal sebevraždu v cele oběšením. * Před smrtí prohlásil: *„Nebojím se smrti. Moje dílo bude žít dál.“* Shrnutí Autor popisuje vznik a důsledky nacistické strategie vyhladovění, propojuje ekonomické motivy (zajištění potravin) s rasovou ideologií (zničení Slovanů a Židů). Ukazuje, že hlad nebyl vedlejší důsledek války, ale záměrná zbraň genocidy. Zároveň analyzuje osobnost Herberta Backeho – úředníka, který bez emocí převedl ideologii nacismu do „praktické“ podoby masového vraždění.)