Historiae ante portas - 23 – Akvadukty-nejúžasnější stavby antiky

Epizoda podcastu Historiae Ante Portas se věnuje tématu zásobování vodou ve starověkém Římě, zejména římským akvaduktům – jejich stavbě, fungování, údržbě a významu pro městský život. Hlavní téma Autoři (Jakub a Jarda) vysvětlují, jak Římané řešili zásobování měst vodou – od zdrojů až po rozvod vody do lázní, fontán a domů. Přibližují, že akvadukty byly nejen inženýrským, ale i společenským a ekonomickým fenoménem. Historické události a kontext Vznik akvaduktů – první z nich, Aqua Appia, postavil roku 312 př. n. l. cenzor Appius Claudius Caecus, který je znám i jako stavitel Via Appia. Rozmach výstavby – mezi 3. stol. př. n. l. a 2. stol. n. l. vzniklo v Římě 11 hlavních akvaduktů, často z iniciativy císařů (Augustus, Caligula, Claudius, Traianus). Funkce a rozsah – akvadukty přiváděly vodu až z 90 km vzdálených pramenů; Řím měl přes 1 milion obyvatel a voda zásobovala mimo jiné: - veřejné lázně (např. Caracallovy lázně), - fontány a bazény, - císařské paláce. Inženýrství a technologie – popisují nástroje a principy (např. groma, dioptra, chorobates), metody ražby tunelů i konstrukci obloukových mostů. Zmiňují i použití voděodolného cementu (opus signinum) a olověných trubek. Údržba a organizace – o správu se starali odborníci jako libratores (stavitelé), mensores (zeměměřiči), aquileges (dozorce průtoku) či aquarii (čističi). Financování – stavby byly hrazeny ze sbírek, veřejných prostředků a císařských darů; dodavatelé museli skládat zálohu jako záruku. Rozvod vody ve městě – voda ústila do nádrží (castella aquae), odkud se rozváděla do fontán a lázní. Obyvatelé čerpali vodu hlavně z veřejných fontán. Zneužití a krádeže vody – lidé si napichovali soukromé trubky do akvaduktů, takže vznikaly regulace a kontroly (např. olověné hubice calyx). Úpadek systému – při obléhání Říma Góty roku 537 n. l. byly akvadukty přerušeny. Obnova v raném novověku – papežové (Hadrian I., Mikuláš V., Pius V., Klement XII.) znovu zprovozňovali Aqua Virgo, která dodnes zásobuje Fontánu di Trevi. Památky a dochované akvadukty V závěru jsou uvedeny příklady dochovaných akvaduktů: - Pont du Gard (Francie) – trojpodlažní akvadukt u města Nîmes, UNESCO. - Tarragona, Los Milagros, Segovia (Španělsko) – velkolepé římské mosty. - Aqua Claudia (Itálie) – poblíž Via Appia u Říma. - Cézarea (Izrael), Zaghouan (Tunisko) – mimoevropské příklady. - Rusovce u Bratislavy (Slovensko) – nově objevený pozůstatek akvaduktu z 1. stol. n. l.)