Reforma korejských průmyslových konglomerátů. Kapitola 2 - Zázrak s temnou stránkou: Korejský ekonomický rozvoj za vlády Čong-hui Paka

Druhá kapitola knihy je rozsáhlou historicko-ekonomickou studií o tom, jak Jižní Korea prošla mezi lety 1945–1979 obrovskou transformací z chudé poválečné země v průmyslovou velmoc. Konkrétně se zaměřuje na význam vlády a autoritářské politiky prezidenta Pak Čong-huia (Park Chung-hee). Autor vysvětluje, co stálo za tzv. „korejským hospodářským zázrakem“, ale zároveň ukazuje jeho temnou stránku – korupci, potlačování demokracie, rostoucí sociální nerovnost a vznik ekonomických gigantů (chaebolů), kteří získali obrovský politický i ekonomický vliv. Hlavní tematické okruhy dokumentu 1. Historické pozadí (1910–1953) Dokument začíná stručným přehledem korejských dějin: Japonská okupace (1910–1945) – modernizace i útlak, odpor Korejců. Osvobození 1945 → následné rozdělení země mezi SSSR a USA. Vznik dvou států 1948 – Jižní Koreje pod I Sung-manem a KLDR pod Kim Ir-senem. Korejská válka (1950–1953) – invaze Severu, zásah OSN/USA, čínská protiintervence, patová hranice na 38. rovnoběžce . Po válce byla Jižní Korea extrémně chudá, závislá na americké pomoci, se slabým a zkorumpovaným hospodářstvím. 2. Pád Rheeho a vojenský převrat (1960–1961) V roce 1960 masové protesty svrhly autoritářského I Sung-mana Nová vláda byla slabá a nestabilní. V roce 1961 převzal moc vojenský převrat, vedený mladými důstojníky – mezi nimi čong-hui Paka, který se následně stal dominantní postavou korejské politiky . 3. Počátky ekonomické transformace (1961–1971) Pak zavedl: - silně plánovanou ekonomiku, - pětileté hospodářské plány, - vytvoření Ekonomické plánovací komise (Economic Planning Board), - masivní státní zásahy, řízené úvěry, řízení bank a směnného kurzu. Klíčová strategie: - exportně orientovaný růst, zejména: - textilní průmysl, - lehká výroba (oděvy, obuv, elektronické komponenty). Stát dával pobídky firmám, které úspěšně vyvážely; tím vznikly základy pro budoucí chaeboly (Samsung, Hyundai, LG, Daewoo) . 4. Autoritářský obrat – Yushin (1972) Rostoucí opozice vedla Parka k tomu, že: - vyhlásil stanné právo, - prosadil Yushinskou ústavu, která ho udělala prezidentem prakticky doživotně, - posílil tajnou službu KCIA, - potlačil disenty (pokus o vraždu Kim Če-džunga / Kim Dae-junga v Tokiu 1973) . 5. “Heavy and Chemical Industry Drive” (1973–1979) Dokument detailně popisuje nejdůležitější období Parkovy vlády – masivní státem řízené budování těžkého průmyslu: Co bylo budováno: - ocelárny – zejména POSCO, později jedna z největších a nejefektivnějších oceláren světa, - loděnice – Hyundai Heavy Industries (Ulsan), Samsung, Daewoo, - automobilky – Hyundai Pony, Kia, - elektrotechnika, „chemikálie a petrochemie“, strojírenství, - zbrojní průmysl. Jak to fungovalo: - stát určoval, které firmy smí vyrábět, - poskytoval masivní dotace, levné úvěry se záporným reálným úrokem, - garantoval zahraniční úvěry, - přiděloval dovozní a exportní licence, - omezoval konkurenci. Výsledek: Zrození obřích chaebolů; koncentrace kapitálu v rukou několika rodin. Mnoho podniků však bylo neefektivních, zadlužených a přežívalo jen díky státní podpoře. Rychlá industrializace, ale i korupce, nerovnost a systém „too big to fail“ . 6. Problémy a krize koncem 70. let V dokumentu jsou popsány vážné ekonomické potíže: - prudký růst mezd mimo produktivitu, - inflace, - ropné šoky 1973 a 1979, - stagnace exportů, - zhoršování obchodní bilance, - nerovnost bohatství, - rostoucí nespokojenost dělníků a studentů . Ekonomické přehřátí a sociální bouře nakonec vytvořily prostředí, v němž v říjnu 1979 prezident Čong-hui Pak padl – byl zavražděn šéfem vlastní tajné služby.)