Když se armáda obrátila proti svému lidu: Povstání v Kwangdžu

Dokument vypráví příběh Kwangdžského povstání, jedné z klíčových událostí moderních korejských dějin. Popisuje, jak po atentátu na prezidenta Park Čong-huia roku 1979 vzniklo mocenské vakuum, které využil generál Čon Tu-hwan (Chun Doo-hwan) ke svému druhému vojenskému převratu. Ten uvalil celostátní stanné právo, uzavřel univerzity, zakázal politické aktivity a tvrdě potlačil opozici. V květnu 1980 se studenti v Gwangdžu postavili proti stannému právu – původně pokojnou demonstrací. Armáda však do města poslala výsadkáře, kteří začali bez varování brutálně napadat neozbrojené studenty i civilisty. Následně se do odporu zapojili obyčejní občané – řidiči taxi, dělníci, rodiny, komunity. Město několik dní prakticky fungovalo samoorganizací obyvatel, až 27. května armáda povstání krvavě rozdrtila. Dokument zdůrazňuje také boj o mediální narativ: jihokorejská vláda líčila demonstranty jako „komunistické vzbouřence“, aby získala podporu USA a skryla masakr před vlastní veřejností. Pravdu se podařilo odhalit díky zahraničním novinářům – hlavně Němci Jürgenu Hinzpeitrovi (film A Taxi Driver). Závěr popisuje dlouhou cestu k uznání pravdy: rehabilitaci obětí, vzpomínkové ceremonie a postupné přiznání odpovědnosti – včetně omluvy vnuka diktátora Čon Tu-hwana v roce 2023. Dokument se věnuje zejména těmto historickým událostem: 1. Atentát na prezidenta Park Čong-huia (26. října 1979) – Parkova dvacetiletá autoritářská vláda končí, země upadá do politického chaosu. 2. Druhý převrat generála Čon Tu-hwana (1979–1980) – Zneužití moci, zatýkání armádních špiček, ovládnutí státní správy a armády. 3. Vyhlášení celostátního stanného práva (květen 1980) – Uzavření univerzit, zákaz politických aktivit, represe opozice. – Zatčení opozičního lídra Kim Te-džunga. 4. Kwangdžské povstání (18.–27. května 1980) – Pokojné protesty studentů. – Brutální útok výsadkových jednotek na neozbrojené civilisty. – Zapojení celého města do odporu. – Samoorganizace obyvatel a občanská obrana města. – Kruté potlačení armádou 27. května 1980. 5. Mediální manipulace režimu a studenoválečný kontext – Režim prezentuje povstání jako komunistickou vzpouru. – Podpora nebo tolerance USA kvůli geopolitickým zájmům. – Cenzura domácích médií. 6. Role zahraničních novinářů při odhalení pravdy – Proniknutí Jürgena Hinzpeitra do města, záznamy masakru, jejich pašování na Západ. – Vznik filmu A Taxi Driver jako připomínka událostí. 7. Postupná demokratizace Jižní Koreje a rehabilitace obětí – Veřejná diskuse až po roce 1987. – Roku 1997 vzniká Den památky 18. května. – Omluva vnuka generála Čona v roce 2023.)