Německý sniper střelil amerického vojáka mezi oči. Okamžik jeho smrti zachytila slavná fotografie

Historicko-publicistický článek rozkrývá příběh jedné z nejslavnějších válečných fotografií druhé světové války – snímku „Poslední mrtvý muž“, pořízeného válečným fotografem Robertem Capou 18. dubna 1945 v německém Lipsku. Dokument sleduje nejen okolnosti vzniku fotografie, ale především skutečný lidský osud muže, který je na ní zachycen v okamžiku smrti. Hlavním tématem je smrt amerického vojáka Raymonda J. Bowmana, příslušníka 23. pěšího pluku, 2. americké pěší divize, kterého na otevřeném balkoně domu v Lipsku zasáhl německý odstřelovač kulkou mezi oči během pouličních bojů v posledních dnech války. Smrt nastala v okamžiku, kdy Bowman kryl postup amerických jednotek u strategického Zeppelinova mostu. Celý okamžik – od pádu těla až po krev rozlévající se po podlaze – Capa zdokumentoval sérií fotografií. Článek dále: - rekonstruuje Bowmanův životní příběh – jeho chudé dětství v Rochesteru (New York), vojenskou službu, účast na vylodění v Normandii (Den D), boje ve Francii, Belgii a Německu; - vysvětluje, proč byl snímek po válce mylně považován za zobrazení „posledního padlého Američana v Evropě“; - popisuje poválečnou identifikaci vojáka, repatriaci jeho ostatků v rámci Operation Taps a reakce rodiny, která Bowmana poznala právě díky fotografii publikované v časopisu LIFE; - sleduje roli Bowmanova spolubojovníka Lehmana Riggse, jenž po desetiletích přispěl k odhalení identity padlého a k záchraně domu v Lipsku, kde fotografie vznikla; zasazuje celý příběh do širšího kontextu hrůz konce druhé světové války, pouličních bojů, zbytečných úmrtí v posledních dnech konfliktu a etického rozměru válečné fotografie. Dokument tak není jen popisem jedné slavné fotografie, ale především mikrohistorií jednoho vojáka, která symbolizuje osudy milionů mladých mužů padlých na samém sklonku druhé světové války a ukazuje sílu fotografie jako historického svědectví.)