Tenkrát v Československu: Byly paneláky „jen králíkárny“, nebo cesta ke štěstí?

Dokument se věnuje problematice bydlení v socialistickém Československu, především v období od 50. do 80. let 20. století, se zvláštním důrazem na panelová sídliště, bytovou krizi a státní regulaci bydlení. Autorka spolu s historikem vysvětlují, proč po druhé světové válce vznikl chronický nedostatek bytů, a to navzdory odsunu německého obyvatelstva. Hlavní příčiny jsou hledány v dlouhodobém útlumu bytové výstavby od 30. let (hospodářská krize, válka) a v poválečné prioritě těžkého a zbrojního průmyslu na úkor spotřebních a bytových investic. Výsledkem byl milionový deficit bytů, který se dařilo jen postupně snižovat. Dokument popisuje vznik a masovou výstavbu panelových sídlišť, zejména v období normalizace za Gustava Husáka, kdy se stát snažil reagovat na bytovou krizi a zároveň na populační růst tzv. „Husákových dětí“. Panelová výstavba umožnila rychle vytvořit velké množství bytů, ale za cenu uniformity, malé rozlohy bytů a nedostatečné občanské vybavenosti, která se často dostavovala až se zpožděním – nebo vůbec. Velká pozornost je věnována také fungování socialistického bytového hospodářství: - byty byly přidělovány státem prostřednictvím národních výborů, - existovaly pořadníky, zvýhodňované profese a rodiny s dětmi, - část bytů byla přidělována mimo oficiální systém (pro prominentní osoby), - běžné byly výměny bytů, dnes již neobvyklý jev. Pořad dále popisuje extrémně nízké náklady na bydlení díky regulovanému nájmu, problematiku „nadměrných metrů“ a rozdíly mezi staršími a novějšími typy panelových domů. Neopomíjí ani kvalitu bydlení, stavební nedostatky a pozdější proměnu sídlišť po roce 1989 (zateplování, rekonstrukce). Závěrečná část se věnuje zařizování bytů a spotřebnímu nedostatku, včetně fenoménu novomanželských půjček, které měly podpořit mladé rodiny a porodnost. Tyto půjčky byly významným nástrojem sociální politiky 70. let, ale ani ony neřešily chronický nedostatek kvalitního nábytku a vybavení. Celkově dokument kombinuje historický výklad, archivní rozhlasové nahrávky a osobní vzpomínky, aby plasticky ukázal, jak bydlení formovalo každodenní život obyvatel socialistického Československa a jaké strukturální problémy tento systém provázely.)