Dlouhé devatenácté - Karel I. a pád monarchie

Epizoda se věnuje vládě císaře Karla I. Habsburského (uherského krále Karla IV.), posledního panovníka Rakousko-Uherska, v letech 1916–1918, tedy v závěrečné fázi první světové války, a dále jeho osudu po rozpadu monarchie. Hlavním tématem je tragický a do značné míry marný pokus mladého císaře Karla I. zachránit habsburskou monarchii, ukončit světovou válku a reformovat stát v době, kdy se říše politicky, vojensky i sociálně rozpadala. Text sleduje Karla nejen jako panovníka, ale i jako člověka – hluboce věřícího, sociálně citlivého a mírově orientovaného – a hodnotí jeho kroky v kontextu tehdejších mezinárodních i vnitřních poměrů. Jaké historické události podcast popisuje 1. Nástup Karla I. na trůn (1916) Smrt císaře Františka Josefa I. v listopadu 1916 uprostřed války. Karel přebírá vládu bez dlouhodobé přípravy, ve velmi mladém věku. Dědí stát vyčerpaný válkou, národnostními konflikty a hospodářským kolapsem. 2. Válečná situace Rakousko-Uherska Rozpad disciplíny v armádě, dezertace, vznik československých legií. Vyčerpání obyvatelstva, hlad, rozpad zásobování. Závislost monarchie na Německu a rostoucí německý vliv. 3. Karlovy mírové iniciativy Karel se od počátku snaží uzavřít mír, zejména zabránit vstupu USA do války. Kritický postoj k neomezené ponorkové válce Německa. Tajné diplomatické pokusy o separátní mír s Dohodou. 4. Sixtova aféra (1917–1918) Tajná jednání prostřednictvím švagra Sixta Bourbonsko-Parmského. Nabídky Francii (např. podpora navrácení Alsaska-Lotrinska). Odhalení Karlova dopisu francouzským premiérem Georgesem Clemenceauem. Diplomatický skandál, pád ministra zahraničí Otokara Czernina. Ztráta důvěry Německa i Dohody vůči Karlovi. 5. Vstup USA do války (1917) Potopení lodí s americkými občany (Lusitania). Vstup Spojených států na straně Dohody – definitivní zlom ve válce. Karel si uvědomuje, že válka je pro Ústřední mocnosti nevyhratelná. 6. Vnitřní reformy a humanitární politika Svolání Říšské rady po letech nečinnosti. Amnestie politických vězňů (včetně Karla Kramáře). Plány na federalizaci monarchie podle národnostního principu. Sociální reformy – vznik ministerstva sociálních věcí a zdravotnictví. Snaha o humanizaci války (omezení nasazení otců rodin apod.). 7. Rozpad Rakousko-Uherska (1918) Postupný odchod národů: Češi, Jihoslované, Maďaři. Vyhlášení Československa a dalších nástupnických států. Karlův manifestační pokus o federalizaci přichází příliš pozdě. Vyhlášení Rakouské republiky v listopadu 1918. 8. Karlův pád a exil Karel neabdikoval, pouze se „vzdal účasti na vládě“. Odchod do exilu. Dva neúspěšné pokusy o návrat na uherský trůn (1921). Internace rodiny na Madeiře. Karlova smrt roku 1922 na zápal plic v chudých podmínkách. Celkové vyznění Autoři vykreslují Karla I. jako tragickou postavu evropských dějin: panovníka s dobrými úmysly, ale minimálním manévrovacím prostorem. Zdůrazňují, že: - nebyl politicky hloupý ani lhostejný, - chápal, že válka povede ke zhroucení Evropy, - snažil se zabránit krveprolití i rozpadu říše, - byl převálcován silami, které nemohl ovlivnit (Německo, nacionalismus, Dohoda, USA). Zároveň dokument ukazuje konec „dlouhého 19. století“ a přechod do chaotického, ideologicky rozděleného 20. století.)