Zlatý věk: Normané na Sicílii

Dokument se věnuje vzestupu, vládě a odkazu Normanů na Sicílii a sleduje jejich cestu od severských válečníků až k vytvoření jednoho z nejvyspělejších a kulturně nejrozmanitějších států středověké Evropy – Království obojí Sicílie, často označovaného jako „zlaté království Normanů“ Hlavní tematické linie a historické události Původ Normanů Dokumentární film vysvětluje, že Normané byli potomky Vikingů, kteří se v 9.–10. století usadili v dnešní Normandii. Po dohodě s Franky roku 911 získali vlastní vévodství, přijali křesťanství a postupně splynuli s místním obyvatelstvem. Zachovali si však vojenskou pružnost, schopnost přizpůsobení a ochotu působit jako žoldnéři v cizích zemích. Normané v jižní Itálii V 11. století se normanští rytíři začali uplatňovat v jižní Itálii (Apulie, Kalábrie) ve službách místních vládců i papeže. Klíčovou roli sehrál rod de Hauteville (z Otvillu), zejména bratři Robert Guiscard a Roger I. Postupně vytlačili Byzantince i Langobardy a vybudovali vlastní mocenskou základnu. Dobytí Sicílie (1061–1091) Pod vedením Rogera I. Normané zahájili dlouhé a krvavé dobývání Sicílie, tehdy ovládané muslimy. Zásadními událostmi byly: - vylodění u Messiny, - bitvy ve vnitrozemí ostrova, - systematická výstavba pevností, - dobytí Palerma roku 1072, které znamenalo zlom v konfliktu. Po dobytí Palerma Normané překvapivě upustili od masakrů a začali praktikovat pragmatickou, „středověce tolerantní“ vládu. Multikulturní normanský stát Sicílie se stala domovem latinských křesťanů, řeckých pravoslavných, muslimů i Židů. Arabština zůstala úředním jazykem správy, muslimská administrativa byla zachována. Normané převzali a využili existující systémy správy, daní a obchodu. Tato politika vedla ke stabilitě, hospodářskému rozkvětu a kulturní výjimečnosti ostrova. Král Roger II. (korunován 1130) Syn Rogera I. vybudoval z normanských držav skutečné království. Využil papežského rozkolu a nechal se korunovat králem Sicílie. Jeho vláda znamenala vrchol normanské moci, což se projevilo v: - rozvoj obchodu, - v silné centrální správě, - podpoře vědy, umění a architektury. Na jeho dvoře působil např. učenec Muhammad al-Idrísí, autor slavné mapy světa Tabula Rogeriana. Kulturní a architektonický odkaz Dokument detailně popisuje architekturu spojující latinské, byzantské a arabské prvky. Vrcholem je Palatinská kaple v Palermu, kde se setkávají byzantské mozaiky s arabským dřevěným stropem. Normané budovali monumentální chrámy (Palermo, Cefalù) jako symbol královské moci i kulturní integrace. Konstancie Sicilská a přechod k Hohenštaufům Dcera Rogera II., Konstancie, se provdala za císaře Jindřicha VI. Po jeho smrti bojovala o udržení sicilské koruny pro jejich syna Friedricha II. Musela čelit intrikám císařských úředníků i papežské politice. Roku 1198 byl Friedrich korunován králem Sicílie. Závěr normanské éry Smrtí Konstancie končí normanská dynastie na Sicílii. Její syn Friedrich II., již jako Hohenštauf, navázal na kulturní a správní tradice Normanů. Dokument uzavírá hodnocením, že Normané dokázali během pouhých tří generací vytvořit mimořádně vyspělý a kosmopolitní stát.)