Toulky českou minulostí - 545. schůzka: Život a skutky daleko známého barona Františka von der Trenck, c. a k. plukovníka nad sborem pandurů a slovanských husarů

Dokument líčí životní dráhu Františka von der Trencka (1711–1749), šlechtice, vojáka, dobrodruha a velitele obávaného sboru pandurů. Ukazuje jej jako člověka mimořádně odvážného, fyzicky odolného a vojensky schopného, ale zároveň krutého, bezohledného, násilnického a neschopného kázně. Text zdůrazňuje kontrast mezi jeho vojenskou užitečností a morální problematičností jeho činů. Autor zasazuje Trenckův život do první poloviny 18. století a dotýká se zejména těchto událostí a kontextů: 1. Války s Osmanskou říší (30. léta 18. století) Trenck se účastní bojů proti Turkům nejprve jako dobrovolník a poté jako důstojník ruské armády. Proslaví se extrémní osobní odvahou, ale zároveň opakovanými konflikty s vojenskou disciplínou. Několikrát je odsouzen k trestu smrti, z něhož vždy zázračně unikne. 2. Rusko-rakouské vojenské prostředí Text ukazuje rozdíly i podobnosti mezi ruskou a habsburskou armádou, především pokud jde o toleranci k násilí, ale i hranice osobní svévole. Trenck je nakonec z Ruska vypovězen a vrací se do habsburské monarchie. 3. Nástup Marie Terezie (1740) Po smrti císaře Karla VI. nastupuje Marie Terezie, která čelí vnějším i vnitřním hrozbám. Trenck se v této situaci nabízí jako nástroj k řešení problémů na jižní hranici monarchie. 4. Potírání zbojníků ve Slavonii Trenck brutálně zasahuje proti zbojníkům (harambašům) v dnešním Chorvatsku. Pořad detailně popisuje jeho extrémní metody represí (narážení na kůl, lámání kolem, hromadné popravy). 5. Válka o rakouské dědictví (od roku 1740) Trenck zakládá a vede sbor pandurů, neregulérních jednotek složených z kriminálníků, zběhů a dobrodruhů. Panduři se vyznamenají rychlými přepady a záškodnickou činností, ale zároveň páchají rozsáhlé válečné zločiny (loupení, vypalování, vraždění civilistů). Autor popisuje jejich působení v Bavorsku a Slezsku, včetně bitvy u Molvic (1741). 6. Dobytí zámku Diesenstein Vrchol dramatického vyprávění: výbuch prachových sudů, těžké popáleniny Trencka a jeho přežití. Navzdory brutalitě jeho jednotek je Trenck povýšen na plukovníka císařské a královské armády.)