Stalin umíral 5 dní

Dokument je historickým vyprávěním o Sovětském svazu po druhé světové válce, se zvláštním důrazem na osobnost Josifa Vissarionoviče Stalina, povahu jeho režimu a okolnosti jeho smrti v roce 1953, a zároveň na důsledky stalinismu pro střední Evropu, zejména Československo. Dvojice moderátorů sleduje několik vzájemně propojených tematických linií: Stalin jako absolutní vládce po roce 1945 Dokument popisuje Stalinovu pozici po vítězství ve druhé světové válce, kdy Sovětský svaz ovládal velkou část střední Evropy. Stalin si buduje extrémní kult osobnosti, přijímá titul generalissima a stále více propadá paranoi, strachu ze zrady a vnitřních nepřátel. Tento strach se promítá do represí vůči vlastním vojákům, intelektuálům i stranickým elitám. Gulag a poválečné represe Velká část podcastu se věnuje systému pracovních a trestních táborů (Gulag), které po válce zaplňují miliony lidí, včetně válečných hrdinů podezřelých z „kontaktu se Západem“. Popsána je atmosféra všudypřítomného strachu, nedůvěry a nemožnosti cítit se bezpečně i mezi nejbližšími. Československo, Jáchymov a těžba uranu Významným tématem je těžba uranu v Jáchymově a dalších československých lokalitách, kterou Sovětský svaz po válce fakticky ovládl. Uran z Československa sehrál klíčovou roli při vývoji sovětské atomové bomby, úspěšně testované roku 1949. Pořad detailně líčí kruté pracovní podmínky politických vězňů v uranových dolech, zdravotní následky a lidské tragédie, ilustrované osobním svědectvím potomků vězňů. Ideologická kontrola vědy, kultury a antisemitismus Dokument popisuje tzv. ždanovštinu, tedy násilné podřízení vědy a kultury ideologii. Jako příklad slouží Lysenkovo potlačení genetiky, které vedlo k vědeckým i hospodářským katastrofám. Zvláštní pozornost je věnována Stalinovu antisemitismu a kampani proti „židovským lékařům“, která vyvrcholila na počátku 50. let a vytvářela atmosféru masové hysterie a strachu. Smrt Stalina (únor–březen 1953) Klíčová část dokumentu detailně rekonstruuje Stalinovu mrtvici, několikadenní umírání a paralýzu jeho okolí, které se bálo zavolat lékaře. Popisuje se absurdní a děsivá situace, kdy nejmocnější muž světa umírá bez pomoci kvůli strachu svých nejbližších spolupracovníků (Berija, Malenkov, Chruščov). Smrt 5. března 1953 je vykreslena jako fyzicky i morálně ponižující konec diktátora. Pohřeb a následky Stalinovy smrti Podcast líčí masový státní pohřeb, propagandistickou hysterií vyvolané davy a chaos, při němž bylo ušlapáno přes sto lidí. Zároveň ukazuje zákulisní boj o moc mezi sovětskými vůdci. Smrt Stalina otevírá cestu k destalinizaci, popravě Beriji a postupnému odhalování zločinů režimu, vyvrcholenému Chruščovovým tajným projevem roku 1956. Odstraňování Stalinova kultu Závěrem dokument sleduje odstraňování Stalinových pomníků, přejmenovávání měst (Stalingrad → Volgograd) a symbolické vymazávání jeho odkazu ze veřejného prostoru v Sovětském svazu i v satelitních státech, včetně Československa. Celkové shrnutí Podcastový dokument je komplexním historickým obrazem pozdního stalinismu, který propojuje vysokou politiku, ideologii, represivní aparát i osobní lidské osudy. Popisuje, jak strach, násilí a absolutní moc deformovaly společnost, a jak smrt diktátora vedla k postupnému, i když omezenému, vystřízlivění ze stalinistické iluze.)