Mladý faraon vsadil v bitvě u Megidda vše na jednu kartu a stal se z něj nejmocnější vládce té doby

Dokument sleduje první velké vojenské tažení faraona Thutmose III. krátce po smrti královny Hatšepsut. Využívá egyptské písemné prameny (především Anály Thutmose III. v Karnaku) a archeologické nálezy k rekonstrukci jedné z nejstarších detailně doložených bitev lidských dějin. Text ukazuje, jak se z mladého, nezkušeného panovníka stal během jediné kampaně nejmocnější vládce své doby. Jaké historické události text popisuje Povstání v Levantě po smrti Hatšepsut Po převzetí moci Thutmosem III. se proti egyptské nadvládě vzbouřila koalice kanaánských městských států podporovaná Mitannskou říší a vládcem Kádeše. Egyptské tažení do Palestiny a Sýrie Thutmose III. vytáhl z Egypta přes Sinaj do oblasti dnešního Izraele. Klíčovým bodem byla pevnost Megiddo, strategické město kontrolující hlavní obchodní trasy mezi Egyptem a Mezopotámií. Osudové rozhodnutí v arunském průsmyku Faraon se proti radám svých generálů rozhodl projít armádou nejužším a nejnebezpečnějším průsmykem, který nepřátelé nepovažovali za průchodný. Tím Egypťané překvapili koalici nepřipravenou k boji. Bitva u Megidda (cca 1457 př. n. l.) Egyptská armáda rozvinutá do tří divizí porazila nepřítele v otevřeném boji. Kvůli rabování nepřátelského tábora však Egypťané nevyužili okamžité vítězství a město nebylo dobyto hned. Sedmiměsíční obléhání Megidda Po dlouhém obléhání se město vzdalo. Zajati byli téměř všichni vzbouření knížata kromě vládce Kádeše. Důsledky vítězství - Egypt získal kontrolu nad Kanaánem a Sýrií - Megiddo se stalo symbolem egyptské moci - Thutmose III. zahájil sérii dalších tažení (celkem asi 16), včetně výpravy až k Eufratu - Egypt se proměnil ve světovou velmoc východního Středomoří Vznik legendy a kulturní dopad Text připomíná i slavný příběh o dobytí Joppy generálem Džehutim, který předznamenává motiv trojského koně, a ukazuje, jak se vítězství u Megidda stalo základem faraonovy vojenské i mytické pověsti.)