Toulky českou minulostí - 561. schůzka: O tajemství, kterak proti vodě plouti

Dokument z cyklu Toulky českou minulostí se věnuje dlouhodobým historickým snahám o vodní propojení povodí Vltavy a Dunaje, tedy o vybudování průplavu přes šumavské rozvodí, který by spojil severní a jižní Evropu vodní cestou. Autor sleduje „odvěkou touhu“ propojit Vltavu (a tím Labe a Severní moře) s Dunajem (a tedy s Černým mořem) pomocí kanálů a průplavů. Vysvětluje hospodářské, dopravní i strategické motivy těchto snah: - usnadnění obchodu (zejména se solí a dřevem), - snížení nákladů na dopravu přes Šumavu, - posílení významu Prahy a českých zemí v rámci habsburského soustátí, - napojení českého vnitrozemí na hlavní evropské vodní tepny. Současně dokument ukazuje, proč se tyto projekty po staletí nedařilo uskutečnit – kvůli technickým limitům, obrovským finančním nákladům, složitým majetkovým a právním otázkám i politickým okolnostem. Dokument chronologicky mapuje několik klíčových etap: Středověké počátky (14. století) - První známý návrh průplavu je spojován s vládou Karla IV. (1375). - Podle kronikáře Jana Dubravia mělo dojít dokonce k zaměření terénu a zahájení prací, které však ztroskotaly po Karlově smrti. Raný novověk a třicetiletá válka (17. století) - Návrh Albrechta z Valdštejna (1626) na spojení Vltavy s Dunajem přes řeku Mühl. - Projekt souvisel spíše s vojenskými a mocenskými ambicemi než s civilní dopravou a nebyl realizován. Barokní a osvícenské projekty (konec 17. a 18. století) - Ambiciózní plány nizozemského stavitele Lothara Vogemonteho, který navrhoval několik variant průplavu se zdymadly a vodními nádržemi. - Další návrhy inženýrů a důstojníků (Langer, Sterndahl, Brequin, Walcher), většinou odmítnuté pro nepřiměřené náklady. - Praktické řešení: Schwarzenberský kanál (konec 18. století) Vrchol textu tvoří líčení vzniku Schwarzenberského kanálu, díla Josefa Rosenauera, který skutečně propojil povodí Vltavy a Dunaje, byť pouze pro plavení dřeva, nikoli pro lodní dopravu. - Kanál se stal technickým unikátem a jediným skutečně realizovaným průlomem přes šumavské rozvodí. Závěrečný verdikt (počátek 19. století) - Inženýr František Josef Gerstner po důkladném průzkumu dospěl k závěru, že velký lodní průplav je technicky i ekonomicky neproveditelný. - Místo toho navrhl alternativu: splavnění Vltavy a spojení s Dunajem pomocí koněspřežné železnice.)