Historie Germánů - 1. série Otoni (919-1024) 3. epizoda – Série šťastných událostí

Tento díl podcastové série se zaměřuje na počáteční léta vlády východofranského (německého) krále Oty I. a popisuje dramatické události let 937–942, kdy byla jeho vláda opakovaně ohrožena vnitřními povstáními i vnějšími nepřáteli. Autor líčí, jak se Ota I. po nástupu na trůn ocitl téměř v bezvýchodné situaci: - čelil vzpourám nejbližších příbuzných, - odporu mocných vévodů, - vojenskému tlaku Maďarů a slovanských kmenů, - dokonce zásahům západofranského (francouzského) krále. Hlavní teze epizody je, že Ota I. si udržel trůn spíše shodou mimořádně šťastných okolností než díky pevné moci, a že jeho vláda byla zachráněna sérií náhod, osobní statečností několika loajálních mužů a kolapsem rebelů ve zcela nečekaném okamžiku. Jaké historické události text popisuje 1. Povstání proti Otovi I. (937–939) Po potlačení vzpoury nevlastního bratra Thankmara se Ota domnívá, že má situaci pod kontrolou. Ve skutečnosti proti němu intrikují jeho bratr Jindřich (Heinrich) a Eberhard Francký, jeden z nejmocnějších vévodů říše. Přidává se i vévoda Gilbert Lotrinský a část církevní hierarchie. 2. Vnější hrozby Maďarské (uherské) nájezdy, které Ota dokáže odrazit. Slovanské povstání na východní hranici, vyvolané masakrem slovanských knížat, který spáchal Otonův markrabě Gero. 3. Válka s bratrem Jindřichem Jindřich se pokusí získat podporu v Lotrinsku, což je faktické vyhlášení války. Dochází k dramatické bitvě u Birtensu (Birten, 939) na Rýně, kde Ota jen zázrakem vítězí nad početně silnějším nepřítelem. Středověcí kronikáři (zejména Liudprand z Cremony) vítězství vysvětlují božím zásahem a Svatým kopím, symbolem legitimní královské moci. 4. Zásah Francie Ludvík IV., král Západofranské říše, podporuje povstalce a přebírá Lotrinsko do své sféry vlivu. Francouzská intervence však selže kvůli odporu vlastních velmožů (Hugh Capet aj.). 5. Ota na pokraji pádu Ota zůstává téměř opuštěn svými spojenci při obléhání Breisachu. Biskupové a velmoži ho hromadně opouštějí, někteří ho dokonce vydírají. Vypadá to na úplný kolaps královské moci. 6. Zlom u Andernachu (939) Klíčovým momentem je nečekaná potyčka u Andernachu, kde Konrád Kurzbold (Krátký a Smělý) zabije vévodu Eberharda a vévoda Gilbert se utopí v Rýně. Smrt hlavních vůdců povstání je chápána jako boží soud. Rebelie se okamžitě hroutí a šlechta se vrací na Otonovu stranu. 7. Další spiknutí a smíření Jindřich se ještě pokusí zavraždit Otu roku 941 v Quedlinburgu, spiknutí je ale odhaleno. Přes opakované zrady Ota bratra nakonec omilostní a později ho jmenuje vévodou bavorským, čímž Jindřicha politicky „zaměstná“ a stabilizuje říši. Epizoda zároveň připravuje půdu pro další vývoj: Otonův obrat k Itálii a vznik římsko-německého císařství.)