Záhadná smrt korunního prince Rudolfa

Dokument je rozsáhlým historickým vyprávěním o životě, osobnosti a tragické smrti korunního prince Rudolfa Habsburského (1858–1889), jediného syna císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty (Sisi). Ústředním bodem filmu je tzv. mayerlingská tragédie z 30. ledna 1889, kdy byl Rudolf nalezen mrtev v loveckém zámečku Mayerling spolu se svou milenkou baronkou Marií Vetserovou. Autor sleduje Rudolfův život chronologicky: - Dětství a výchovu poznamenanou tvrdým, až krutým vojenským drilem, který neodpovídal jeho citlivé a intelektuální povaze. - Vzdělání a osobní rozvoj, včetně jeho silného zájmu o přírodní vědy, zejména ornitologii, a spolupráce s významnými vědci (např. Alfred Brehm). - Politické názory, které byly na svou dobu velmi pokrokové: Rudolf byl liberál, kritik sociálních nerovností, odpůrce dětské práce a zastánce národnostního smíru v monarchii, zejména rovnoprávnosti Čechů s Maďary. - Napjatý vztah s otcem, císařem Františkem Josefem I., který Rudolfovy názory dlouhodobě odmítal a držel ho stranou skutečné politiky. - Manželství s belgickou princeznou Štěpánkou, které bylo nešťastné a bez mužského potomka, a Rudolfův bouřlivý osobní život plný milostných afér. Zhoršující se zdravotní a psychický stav, pravděpodobně v důsledku pohlavní choroby, závislosti na morfiu a alkoholu a pocitu politické i osobní bezvýchodnosti. Vrchol dokumentu tvoří podrobný rozbor událostí v Mayerlingu. Film shrnuje různé historické teorie o Rudolfově smrti (vražda, nehoda, spiknutí, ruská ruleta), ale přiklání se k dnes nejčastěji přijímané verzi: Rudolf nejprve zastřelil Marii Vetserovou a poté spáchal sebevraždu. Zároveň zdůrazňuje, že úplná jistota nikdy nebude možná, protože klíčové důkazy nebyly zpřístupněny. Závěrem dokument hodnotí historický význam Rudolfovy smrti: Jeho odchod znamenal ztrátu možné reformní alternativy pro Rakousko-Uhersko. Autor naznačuje, že kdyby se Rudolf stal císařem, mohl se vývoj monarchie – včetně postavení českých zemí – ubírat jiným směrem. Tragédie v Mayerlingu je tak prezentována nejen jako osobní drama, ale jako jeden z osudových zlomů evropských dějin 19. století, který nepřímo přispěl k pozdějšímu rozpadu monarchie po roce 1918.)