Dlouhé devatenácté - Radecký: Generál, který přežil Napoleona. A porazil ho.

Dokument je rozsáhlým vyprávěním o životě, vojenské kariéře a historickém významu polního maršála Josefa Václava Radeckého z Radče (1766–1858), jednoho z nejvýznamnějších vojevůdců habsburské monarchie a patrně nejslavnějšího vojáka narozeného na území Čech. Podcast má podobu populárně-historického výkladu a sleduje Radeckého osudy v širokém evropském kontextu od konce 18. do poloviny 19. století Pořad popisuje Radeckého život od narození za vlády Marie Terezie, přes pomalý kariérní vzestup v rakouské armádě, účast v napoleonských válkách, až po jeho vrcholné vojenské úspěchy v Itálii během revolučních let 1848–1849, kdy už byl velmi starý. Zároveň se věnuje jeho povaze, reformním snahám, vztahům s císaři, podřízenými i nadřízenými a také tomu, proč byl dlouho nedoceněn navzdory svému klíčovému přínosu k porážce Napoleona. Jaké historické události text popisuje 1. Reformy a války konce 18. století Stav rakouské armády za Marie Terezie a Josefa II. Rakousko-turecká válka (1787–1791), kde Radecký získal první bojové zkušenosti (služba pod Laudonem). 2. Francouzská revoluce a napoleonské války (1792–1815) Koaliční války proti revoluční a napoleonské Francii. Boje v severní Itálii, střety s mladým Napoleonem. Účast (přímá i nepřímá) v klíčových konfliktech: - bitva u Marenga (1800) - bitva u Slavkova (1805) – nepřímo - bitvy u Aspern a Wagramu (1809) Rozpad Svaté říše římské a přestavba Evropy Napoleonem. 3. Klíčová role v porážce Napoleona (1813–1814) Radecký jako hlavní autor operačního plánu spojenců. Strategie vyčerpání Napoleona manévrováním více armád. bitva národů u Lipska (1813) – Radeckého koncepční vítězství. Tažení do Francie a pád Paříže (1814). Radeckého nedostatečné ocenění po válce. 4. Období míru a vojenské reformy Působení v mírových funkcích (např. pevnost Olomouc). Neustálé snahy o reformu rakouské armády navzdory odporu byrokracie. 5. Revoluce roku 1848 a války v Itálii Revoluční povstání v severní Itálii. Válka s Piemontem (Sardinie): - bitva u Custozzy (1848) - bitva u Novary (1849) Radecký v 82–83 letech znovu vítězí a stabilizuje rakouskou moc v Itálii. Dobytí Benátek, vznik Radeckého pochodu. 6. Závěr života a odkaz Radecký jako symbol loajality, vojenského profesionalismu a státní služby. Vojevůdcova smrt roku 1858 a netradiční pohřeb. Diskuze o jeho památce, soše v Praze a jeho místě v českých dějinách.)