Valčík s Putinem: Jak rakouská exministryně zahraničí našla nový domov v Rusku (díl I.)

Dokument je publicisticko-analytickým vyprávěním o životní a profesní dráze Karin Kneisslové, bývalé rakouské ministryně zahraničí, a skrze její příběh odhaluje dlouhodobé politické, ekonomické a ideologické vazby Rakouska na Rusko. Autor sleduje Karin Kneisslovou od jejího příchodu do malé rakouské obce, přes kariéru diplomatky, akademičky a politické komentátorky, až po její nečekané jmenování ministryní zahraničí Rakouska v roce 2017 a následný pád z politického vrcholu. Ústředním symbolem se stává její svatba v roce 2018, na kterou pozvala Vladimira Putina a zatančila si s ním valčík, což vyvolalo mezinárodní skandál a zásadně poškodilo obraz Rakouska v zahraničí. Zároveň vykresluje Kneisslovou jako výrazně sebevědomou, konfliktní a ideologicky vyhraněnou osobnost, která se dlouhodobě cítila nepochopená rakouským politickým a akademickým prostředím. Po odchodu z vlády postupně opustila Evropu a usadila se v Rusku, kde dnes působí na Petrohradské univerzitě, vystupuje v ruských státních médiích a otevřeně hájí kremelské narativy, včetně tvrzení o ruském vítězství ve válce proti Ukrajině. Dokument se dotýká zejména těchto klíčových událostí a procesů: - Rakouská domácí politika po roce 2000, zejména vzestup krajní pravice (Svobodná strana Rakouska – FPÖ) a její historické kořeny spojené s poválečným vyrovnáváním se s nacismem. - Vznik koaliční vlády Sebastiana Kurze a Heinze-Christiana Stracheho po volbách v roce 2017, která otevřela Kneisslové cestu na ministerstvo zahraničí. - Anexe Krymu Ruskem v roce 2014 a následné sankce EU, proti nimž část rakouských politických a ekonomických elit vystupovala. - Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 a pokračující hospodářské vazby Rakouska na Rusko navzdory oficiální podpoře sankcí. - Dlouhodobá rakouská politika neutrality, která je v textu kriticky interpretována jako zástěrka pro pragmatické ekonomické zájmy vůči Moskvě. Celkově dokument využívá osobní příběh Karin Kneisslové jako sondu do širšího problému rakousko-ruských vztahů, selhání politických elit a neschopnosti Rakouska jasně se vymezit vůči autoritářskému Rusku – a to i v kontextu války na Ukrajině.)