Valčík s Putinem: Jak rakouská exministryně zahraničí našla nový domov v Rusku (díl II.)

Druhý díl podcast navazuje na předchozí a je vyprávěním o politickém, osobním a profesním příběhu Karin Kneisslové, bývalé rakouské ministryně zahraničí, a o jejím postupném odklonu od západní politické sféry směrem k Rusku. Dokument sleduje vzestup a pád Karin Kneisslové v rakouské politice, její působení ve vládě kancléře Sebastiana Kurze, její konfliktní postavení v rámci rakouské diplomacie i mezinárodních vztahů a především její stále užší vazby na režim Vladimira Putina. Příběh je zasazen do širšího kontextu rakousko-ruských vztahů a ruského vlivu v Evropě. Pořad má charakter politicko-biografického příběhu s analytickým přesahem: ukazuje, jak osobní ambice, pocit křivdy a mezinárodní izolace mohou vést bývalou západní političku až k plné integraci do ruských státních struktur. Dokument se dotýká zejména těchto událostí a procesů: - Vznik vlády Sebastiana Kurze (2017) a jmenování Karin Kneisslové ministryní zahraničí jako nestranické kandidátky navržené Svobodnými (FPÖ). - Napětí uvnitř rakouské vlády a izolace Kneisslové v zahraniční politice (ignorování ze strany USA, EU a klíčových partnerů). - Navazování blízkých vztahů s Ruskem, včetně tajeného setkání s Vladimirem Putinem v Moskvě (2018). - Svatba Karin Kneisslové v roce 2018, na kterou byl pozván a skutečně přijel Vladimir Putin – symbolický moment, který vyvolal mezinárodní kritiku a stal se ikonickým obrazem rakousko-ruské blízkosti. - Kauza Skripal (2018) a kontrast mezi postojem Rakouska a tvrdší reakcí jiných států EU. - Ibizská aféra (2019), která vedla k pádu vlády, rezignaci Heinze-Christiana Stracheho a politickému konci Kneisslové. - Odchod Kneisslové z Rakouska (2020), její pobyt ve Francii, Libanonu a postupné zapojení do ruských médií. - Působení v představenstvu Rosněfti (od 2021) po boku Gerharda Schrödera. - Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu (2022) a Kneisslové odmítnutí se od Ruska distancovat. - Přesun do Ruska a jmenování do vedení Petrohradského institutu Gorkého (2023). - Veřejná vystoupení Kneisslové v OSN a ruských médiích, kde přebírá narativy Kremlu o Západu, Ukrajině a geopolitice. Instrumentalizace Kneisslové ruskou propagandou jako „hlas bývalé západní ministryně“. Autor ukazuje, že příběh Karin Kneisslové není jen osobním dramatem, ale také modelovým příkladem ruské strategie práce s bývalými evropskými elitami. Dokument klade otázku, co Rusko získává podporou politicky již marginálních osobností – a naznačuje, že jde především o symbolický signál ostatním evropským politikům, že v Rusku pro ně vždy existuje „alternativní kariéra“. Zároveň jde o kritickou sondu do rakouské politické kultury a dlouhodobých vazeb části rakouských elit na Rusko.)