Stalinův James Bond

Dokumentární film „Stalinův James Bond“ vypráví příběh Richarda Sorgeho (1895–1944), jednoho z nejvýznamnějších a zároveň nejrozporuplnějších špionů 20. století. Sleduje jeho proměnu z německého vlastence a veterána první světové války v přesvědčeného komunistu a elitního agenta sovětské vojenské rozvědky (GRU), který působil především v Číně a Japonsku. Film je politickým a ideovým portrétem člověka, který věřil, že špionáží lze zabránit válce – a který nakonec padl za oběť stejnému cynickému systému, jemuž sloužil. Jaké historické události text popisuje 1. První světová válka a radikalizace Sorgeho (1914–1918) Sorge bojoval jako dobrovolník v německé armádě. Těžká zranění a zkušenost z fronty vedly k jeho odmítání války a k přijetí komunismu. Po válce se zapojil do levicových povstání v Německu (Kiel 1918) a vstoupil do KPD. 2. Meziválečné Německo a nástup nacismu Dokument popisuje krizi Výmarské republiky, hyperinflaci a společenskou polarizaci. Nástup Adolfa Hitlera a NSDAP v roce 1933 je klíčovým zlomem. Sorge se paradoxně formálně začlení do nacistických struktur, aby si vybudoval dokonalé krytí. 3. Čína a japonská expanze (1930–1933) Sorge působí v Šanghaji, kde buduje první špionážní síť. Dokument líčí: - japonskou anexi Mandžuska (1931) - počátky japonského imperialismu v Číně Navazuje spolupráci s osobnostmi jako Agnes Smedleyová a Ozaki Hotsumi. 4. Japonsko jako klíčové bojiště špionáže (1933–1941) Sorge je vyslán do Tokia, aby zjistil: - zda Japonsko plánuje útok na Sovětský svaz - jaké jsou vztahy Německa a Japonska Infiltruje: - německé velvyslanectví (zejména okruh velvyslance Eugena Otta) - nejvyšší patra japonské politiky Zásadní je jeho role při odhalení: - Paktu proti Kominterně (1936) - skutečnosti, že Japonsko v roce 1941 neplánuje útok na SSSR, ale soustředí se na jih (USA a Pacifik) Tato informace umožnila Stalinovi přesunout sibiřské divize k obraně Moskvy, což sehrálo klíčovou roli v odvrácení německého vítězství na východní frontě. 5. Stalinovy čistky a cynismus systému Dokument otevřeně popisuje velký teror v SSSR (od 1936): - likvidaci Sorgeho nadřízených - nedůvěru Kremlu ke „cizincům“ Přes zásluhy je Sorge ignorován, podezříván a ponechán napospas osudu. 6. Odhalení, zatčení a smrt (1941–1944) Japonská policie rozkryje Sorgeho síť. Sorge je zatčen, vyslýchán a nakonec popraven v Tokiu v roce 1944. Sovětský svaz se k němu dlouho nehlásí; rehabilitován a vyznamenán je až posmrtně v roce 1964. Celkové vyznění dokumentu Film ukazuje Richarda Sorgeho jako: - geniálního špiona, - idealistického komunistu, - tragického antihrdinu, který byl ochoten obětovat vše – vztahy, bezpečí i život – pro ideu, ale byl nakonec zrazen jak nepřáteli, tak vlastním režimem. Zároveň klade silnou kontrafaktuální otázku: Jak by vypadaly světové dějiny, kdyby Sorgeho informace byly brány vážně dříve – nebo kdyby přežil?)