Jak se Ukrajina stala součástí SSSR - Sovětsko-ukrajinská válka (dokument)

Dokument je přehledem zápasu Ukrajiny o státnost v letech 1917–1922 v kontextu rozpadu Ruského a Rakousko-Uherského impéria po první světové válce. Sleduje vznik moderní ukrajinské národní identity, pokusy o vytvoření nezávislého státu a jejich opakované zhroucení pod tlakem války, revoluce a cizích intervencí. Autor vysvětluje, jak a proč se Ukrajina po roce 1917 pokusila o samostatnost, jaké politické síly na jejím území působily a proč tyto snahy nakonec selhaly. Zvláštní důraz klade na: - formování ukrajinského nacionalismu v 19. století, - konflikt mezi myšlenkou ukrajinské samosprávy a centralistickým pojetím Ruska, - proměnu Ukrajiny v jedno z hlavních bojišť ruské občanské války. Video chronologicky zachycuje zejména tyto klíčové události a procesy: Ukrajina před rokem 1917 Rozdělení ukrajinských zemí mezi Ruské impérium a Rakousko-Uhersko, jazykový a kulturní útlak v Rusku (např. Emský ukaz), relativně příznivější podmínky v Haliči a vznik moderního ukrajinského národního hnutí. Revoluce roku 1917 a vznik Ukrajinské lidové republiky (ULR) Po únorové revoluci vzniká v Kyjevě Ústřední rada (Centralna rada) vedená Mychajlem Hruševským. Ta vyhlašuje autonomii a později Ukrajinskou lidovou republiku, zpočátku ještě bez úplného odtržení od Ruska. Konflikt s bolševiky a první porážka ULR (1917–1918) Bolševická vláda Lenina odmítá skutečnou ukrajinskou samostatnost. Následuje válka, obsazení Kyjeva Rudou armádou a pád první ULR. Brestlitevský mír a německo-rakouská intervence (1918) Centrální mocnosti uznávají ULR výměnou za dodávky obilí. Po jejich vojenském zásahu jsou bolševici vyhnáni, ale Ústřední rada je nahrazena hetmanátem Pavla Skoropadského, fakticky závislým na Německu. Pád hetmanátu a návrat ULR (konec 1918) Po porážce Německa je Skoropadskyj svržen a moci se ujímá Direktorium v čele se Symonem Petljurou. Ukrajinsko-polská válka a Západoukrajinská republika (1918–1919) Konflikt s obnoveným Polskem o východní Halič, porážka Západoukrajinské lidové republiky a neúspěšné sjednocení obou ukrajinských států. Ruská občanská válka na Ukrajině (1919–1920) Boje mezi bolševiky, bělogvardějci (Denikin), anarchisty (Machno), nacionalisty a zahraničními intervenčními vojsky. Masové násilí, včetně pogromů proti židovskému obyvatelstvu. Polsko-sovětská válka a konec ukrajinské nezávislosti (1920–1921) Krátké spojenectví Petljury s Polskem, následná porážka. Mírová smlouva rozděluje Ukrajinu mezi Polsko a sovětské Rusko. Vznik Ukrajinské SSR a založení SSSR (1922) Ukrajina se stává jednou ze zakládajících republik Sovětského svazu. Formální právo na vystoupení existuje jen na papíře; skutečná nezávislost je potlačena. Celkové vyznění Dokument ukazuje, že ukrajinská nezávislost po první světové válce nebyla krátkou epizodou, ale sérií opakovaných a promyšlených pokusů o státnost, které ztroskotaly na kombinaci vnitřní roztříštěnosti, sociálních konfliktů a zásahů silnějších sousedů. Zároveň zdůrazňuje, že otázka ukrajinské státnosti má hluboké historické kořeny a není moderním výmyslem.)