Hudební rebelové: Punk a Oi! Spínací špendlíky v socialistickém Československu

Dokument se věnuje vzniku, vývoji a potlačování punku a později i stylu oi! v socialistickém Československu na přelomu 70. a 80. let. Opírá se o historické výpovědi pamětníků (např. Mikoláše Chadimy, Petra Štěpána, Davida Matáska), hudebního historika Radka Dístlera a historika Miroslava Vaňka a kombinuje je s citacemi z archivních materiálů Státní bezpečnosti. Pořad popisuje: - První projevy punku v Československu koncem 70. let (např. koncert v Libouchci roku 1979, vystoupení na Pražských jazzových dnech). - Inspirace ze Západu – zejména britský punk (Sex Pistols, Clash), americké kapely (Talking Heads, Dead Kennedys) a vliv zahraničních médií (Rockpalast, Hlas Ameriky). - Formování domácí scény – kapely jako Extempore, FPB, Hrdinové nové fronty, Vysací zámek, Plexis aj. - Rozvoj subkultury (móda, DIY přístup, koncertní síť, šíření nahrávek neoficiálními kanály). - Vznik stylu oi! a kapely Orlík na konci 80. let (Daniel Landa, David Matásek). Hlavním tématem je však střet této hudební subkultury s komunistickým režimem. Autorka zachycuje především: 1. Vznik punku ve světě Formování punku v New Yorku kolem roku 1974. Rozmach britského punku v letech 1976–1977. 2. Přenos punku do socialistického bloku Vznik punkových scén v Polsku (festival v Jarocinu), Maďarsku, NDR i Československu na konci 70. let. 3. Konkrétní události v Československu Koncert v Libouchci (1979) a policejní zásah. Pražské jazzové dny a přednáška o punku (1978). Článek Chrise Bohn v New Musical Express (1981), který upozornil Západ na československou scénu. Tažení proti „nové vlně“ po článku Nová vlna se starým obsahem (1983). Festivaly Rockfest (polovina a druhá polovina 80. let). První český oficiálně vydaný punkový singl (Vysací zámek, 1988). 4. Represe státní moci Akce StB „Odpad“, zaměřená na „závadovou mládež“. Sledování, výslechy, nátlak a pokusy o verbování tajných spolupracovníků. Zásahy na koncertech, zákazy, kontrola textů. Monitorování punku v armádě. Archivní hlášení o „fašistickém“ charakteru punku. 5. Paradoxní situace pozdních 80. let Možnost hrát pod hlavičkou SSM. Objevování punku v rozhlase (pořad Větrník) a částečně i v televizi. Postupné uvolňování poměrů po roce 1987. Celkově text zachycuje kulturní dějiny odporu mladé generace v období normalizace, především mezi lety přibližně 1977–1989, a ukazuje, jak hudba fungovala jako prostor svobody v nesvobodném režimu.)