Podsvětí devadesátek: Co se stalo s veksláky po roce 1990? (1/4)

První díl série „Zločin v 90. letech“ (Podsvětí devadesátek) se zabývá fenoménem *veksláků v socialistickém Československu a jejich proměnou po roce 1989. Hlavním tématem je nelegální obchod s tuzexovými bony a cizími měnami před rokem 1989, tedy tzv. vekslování, a to, jak se z některých veksláků po pádu komunistického režimu staly výrazné postavy českého organizovaného zločinu i kontroverzního podnikání. Autorka vysvětluje: - jak fungoval systém Tuzexu a bonů, - proč byl rozdíl mezi oficiálním a černým kurzem měny tak výnosný, - jak byli vexláci organizováni, - jaké měli vazby na státní aparát a Státní bezpečnost, - a jak se jejich kapitál i kontakty promítly do 90. let. Jaké historické události a procesy popisuje 1️⃣ Období normalizace (70. a 80. léta) - existence Tuzexu a systému devizového hospodářství - nelegální směna valut a prodej bonů - vznik rozsáhlého černého trhu - tolerance vexlování státem (kvůli přílivu deviz) - vznik specializovaného policejního týmu „Veksl“ v roce 1988 - propojení části vexláků se Státní bezpečností 2️⃣ Sametová revoluce 1989 - otevření hranic - postupný zánik potřeby veksláků - rozpad starého systému černého trhu 3️⃣ Transformace 90. let - přechod na konvertibilní měnu (1995) - kuponová privatizace - legalizace kapitálu získaného z vexlu - vzestup organizovaného zločinu - vznik podnikatelských impérií bývalých vexláků - násilné vyřizování účtů mezi gangy (např. vražda Antonína Běly v roce 1996) Hlavní historická linka - vexláci tvořili zárodek českého organizovaného zločinu, - jejich kapitál, kontakty a zkušenosti s šedou ekonomikou jim po roce 1989 poskytly výraznou výhodu, - mnozí z nich přešli do legálního podnikání, jiní do tvrdého podsvětí, - divoký kapitalismus 90. let měl kořeny už v pozdním socialismu)