Maďaři mají také svoji Bílou horu. Kapitulace u Világoše a její důsledky

Článek se věnuje historickému pozadí maďarské revoluce v letech 1848–1849. Sleduje její vývoj od bojů za nezávislost přes neúspěch a následný útlak až k částečnému obnovení postavení Uher. Popisuje kapitulaci u Világoše jako tragický konec maďarského boje za nezávislost. Rozebírá hlavní příčiny neúspěchu, zejména hospodářskou slabost, nedostatek zahraniční podpory a vnitřní nejednotu obyvatelstva. Upozorňuje také na zásah Ruska, který významně ovlivnil další vývoj. Dále popisuje krvavé represe po potlačení revoluce, včetně popravy aradských mučedníků, nastolení stanného práva a ztráty historických práv Uher. Zaměřuje se také na období neoabsolutismu a nástup germanizace, kdy byla země centralizována a řízena z Vídně. Závěrem ukazuje postupné obnovení uherské autonomie po roce 1867 a vysvětluje význam tohoto kompromisu i rozdílné postoje k němu.)