Armády a taktika: Dokument o nejstarších římských armádách

Dokument se zabývá vznikem a vývojem nejstarší římské armády od legendárního založení Říma až po začátek 4. století př. n. l., tedy před vznikem klasické římské legie. Autor popisuje, jak se z jednoduchých kmenových bojových družin postupně vyvinula organizovaná římská armáda. Na začátku Říma (kolem roku 753 př. n. l.) neměli Římané skutečnou armádu, ale pouze malé oddíly bojovníků tvořené rodovými klany (gentes), které vedli jejich náčelníci. Boje měly spíše charakter nájezdů a drobných konfliktů. Postupně, zejména pod vlivem okolních národů (Etrusků a řeckých kolonistů), dochází k zásadním změnám: - vzniká organizovanější vojsko - zavádí se falanga po řeckém vzoru (hoplítský způsob boje) - armáda se dělí podle majetku občanů Klíčovou roli hrají reformy krále Servia Tullia (6. století př. n. l.), který: - zavádí census (majetkové rozdělení obyvatel) - rozděluje vojáky do tříd podle bohatství - umožňuje vznik těžkooděné pěchoty (hoplítů) a lehké pěchoty Vedle pěchoty existuje i jízda (equites), původně elitní jednotka aristokracie. Po pádu monarchie a vzniku republiky je armáda rozdělena mezi dva konzuly a vznikají nové vojenské úřady (např. vojenský tribun). Hlavní historické události: - legendární založení Říma (cca 753 př. n. l.) - etruská nadvláda nad Římem - reformy Servia Tullia - vznik římské republiky (konec 6. století př. n. l.) - galské vpády a porážka Římanů v bitvě u Allie (390 př. n. l.), která ukázala slabiny tehdejší armády)