Sparta zvíťazila, no zároveň sa pripravila o budúcnosť

Po Archidámické válce se v Athénách v době příměří mezi Athénami a Spartou získává Alkibiadés velký vliv a podaří se mu prosadit athénskou výpravu na Sicílii. Od podniku si slibuje expanzi athénské moci, dodávek obilí a dalších ekonomických příjmů - a tím získat významnou výhodu na Spartou. Ve výpravě po jeho obvinění z rouhačství pokračuje Níkiás. Výprava skončí katastrofou, kdy je prakticky zničeno athénské vojsko i flotila. Z této porážky pak těží Sparta, která nicméně nedokáže zužitkovat získanou výhodu. Ve výsledku oslabuje celý řecký svět. Viz.: Demokratické štátne zriadenie je jednou z hlavných prekážok víťazstva vo vojne – s takýmto zdôvodnením obhajovali svoje počínanie aténski spiklenci, ktorí napokon v roku 411 pred n. l. vykonali štátny prevrat a demokratickú vládu nahradili oligarchiou. Hoci ani tá nemala dlhého trvania, argument, že politický systém Atén ohrozuje samotné Atény sa neobjavil prvý raz. Priazeň aténskeho ľudu si totiž často získavali dobrodruhovia a populistickí politici, akým bol napríklad Alkibiades a riskantné podniky akým bola napríklad Sicílska výprava v roku 415 pred n. l. Tá sa napokon skončila pre Atény katastrofou. Mala v tomto zmysle Sparta, vedená v duchu vojenských pravidiel, navrch? A čo mala do celého konfliktu gréckych obcí povedať Perzská ríša? V novom vydaní podcastu Dejiny sa vraciame k peloponézskym vojnám. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s historikom Michalom Habajom. (DEJINY-SME))