Podplukovník Jiří Valášek (* 1931) - Sovětský svaz nás obsazuje, měli bychom se bránit

Rozhovor s Jiřím Valáškem zachycuje životní osudy příslušníka poválečné generace, který spojil svůj profesní život s československou armádou a na vlastním příběhu ilustruje fungování armády v podmínkách komunistického režimu. Text sleduje jeho dětství v poválečném Československu, vstup na vojenské školy a postupnou kariéru vojáka z povolání v ČSLA, včetně specializace na spojovací a zpravodajskou službu. Stěžejní část vyprávění tvoří období 60. let a zejména srpen 1968, kdy je Valášek se svou jednotkou vtažen do chaosu invaze vojsk Varšavské smlouvy a z pozice vojáka pozoruje rozklad důvěry ve velení i v samotný stát. Pamětník popisuje politizaci armády, prověrky a nátlak na vstup do KSČ, každodenní fungování kasáren, vojenský výcvik i vztah vojáků k civilnímu obyvatelstvu. Všímá si rozdílu mezi oficiální propagandou a realitou služby, rolí vojenské kontrarozvědky a bezpečnostních složek, zasahování StB do kariér vojáků či přísné kontroly při styku se zahraničím a na hranicích s Rakouskem a Maďarskem. Vyprávění zachycuje i dopady normalizace, kdy politická loajalita často rozhodovala o postupu v hodnosti, a obrací se rovněž k závěru 80. let, sametové revoluci a následné společenské i armádní transformaci. Text tak poskytuje plastický obraz fungování československé armády v době socialismu, proměn společnosti od poválečných let přes okupaci v roce 1968 až po pád komunistického režimu a ukazuje, jak velké dějiny zasahovaly do osobního života jednoho vojáka a jeho rodiny.