Krvavý úterek - Vášeň urozených

Kapitola se věnuje historii lovu a myslivosti v českých zemích od raného středověku až po období habsburské monarchie. Ukazuje, jak se původně existenční způsob obstarávání potravy postupně proměnil ve výsadu aristokracie, symbol společenské moci a prestižní zábavu panovníků a šlechty. Velká část textu popisuje vztah českých knížat, králů a císařů k lovu. Připomíná například legendární setkání knížete Oldřicha se svatým Prokopem při lovu v sázavských lesích, zavraždění knížete Břetislava II. během honu či lovecké vášně Václava I. a Václava IV. Zmiňuje také tradici habsburských honů v Brandýse nad Labem, Stromovce nebo na Štvanici. Autor dále vysvětluje vývoj myslivosti jako organizovaného systému péče o zvěř a lesy. Popisuje proměnu loveckých technik a vznik složitých forem aristokratických honů, zejména parforsních honů inspirovaných Francií Ludvíka XIV. Tyto velkolepé štvanice na jelena byly spojeny s přísným ceremoniálem, hudbou loveckých rohů, jezdeckým uměním a rozsáhlou organizací. Významnou osobností při zavádění těchto honů v českých zemích byl hrabě František Antonín Špork. Součástí dokumentu je také kulturní rozměr myslivosti. Pořad připomíná loveckou hudbu a výtvarné umění inspirované lovem, například tvorbu Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta nebo rytce Johanna Eliase Ridingera. Významnou část tvoří i legislativní a společenský vývoj. Dokument popisuje lovecké řády Leopolda I. a Karla VI., reformy Marie Terezie a lovecký patent z roku 1849, který měl řešit konflikty mezi šlechtou, myslivci a zemědělci a upravit stavy zvěře. Jednou z nejdramatičtějších historických událostí, které dokument zachycuje, je tragická nehoda při honu v Brandýse nad Labem roku 1732, kdy císař Karel VI. nešťastnou náhodou zastřelil knížete Adama Františka ze Schwarzenbergu. Dokument detailně popisuje průběh nehody i její následky. Závěr pořadu se věnuje loveckým excesům pozdních Habsburků, zejména Františka Ferdinanda d’Este, známého masovým odstřelem zvěře, a také zdravotním důsledkům aristokratického životního stylu, především častému výskytu dny způsobené nadměrnou konzumací zvěřiny a alkoholu.