Nic se neděje, říkali Sověti po havárii v Černobylu. Následky ozáření má dodnes asi sedm milionů Ukrajinců, Bělorusů i Rusů

Podacst se věnuje havárii jaderné elektrárny v Černobylu v dubnu 1986 a především tomu, jak na katastrofu reagoval sovětský a československý komunistický režim. Prostřednictvím dobových nahrávek Československého rozhlasu, Rádia Svobodná Evropa a vzpomínek pamětníků ukazuje kontrast mezi skutečným rozsahem katastrofy a oficiální propagandou, která nebezpečí zlehčovala a zatajovala. Dokument popisuje samotný průběh havárie čtvrtého reaktoru Černobylské elektrárny, její příčiny i důsledky. Zaznívá například vysvětlení, že k explozi vedl riskantní experiment nařízený z Moskvy, kombinovaný s technickými nedostatky sovětského reaktoru RBMK a nepřipraveností obsluhy. Dokument také přibližuje chaotickou reakci sovětských úřadů, které se snažily katastrofu utajit, místo aby okamžitě informovaly obyvatelstvo a zavedly krizová opatření. Velký prostor je věnován lidským osudům. Objevují se výpovědi lidí, kteří se o havárii dozvěděli ze zahraničních rozhlasových stanic BBC, Hlas Ameriky či Svobodné Evropy, protože domácí média mlčela. Dokument zachycuje také příběhy vojáků a likvidátorů, kteří bez dostatečné ochrany odstraňovali radioaktivní materiál, často bez toho, aby znali skutečné riziko. Připomíná evakuaci statisíců obyvatel z okolí elektrárny i zdravotní následky ozáření. Další důležitou linií dokumentu je propaganda komunistických médií v Československu a Sovětském svazu. Rozhlasové zprávy systematicky tvrdily, že situace je pod kontrolou, že radiace nepředstavuje nebezpečí a že západní média šíří „protisovětskou hysterii“. Současně dokument ukazuje, že lidé režimu stále méně věřili a informace hledali v zahraničním vysílání. V závěru pořad připomíná širší historické důsledky katastrofy. Havárie v Černobylu podle některých historiků a svědků přispěla k oslabení důvěry v sovětský systém a stala se jedním z impulsů pro Gorbačovovu politiku glasnosti a perestrojky. Zaznívá i návštěva prezidenta Václava Havla v Černobylu v roce 1997 a jeho úvahy o odpovědnosti člověka při nakládání s jadernou energií.