KATI, II. díl: Pinochet - Zradil šéfa, pak dělal „hnusný popravy“. Pinochet chtěl být jako Napoleon, ale jen šikanoval Chilany

Dokument je epizodou podcastové série „Kati“ z pořadu Vinohradská 12 Českého rozhlasu a věnuje se chilskému diktátorovi Augustu Pinochetovi a vojenskému převratu v Chile v roce 1973. Rozhovor moderátora Matěje Skalického s politologem Jaroslavem Bílkem rozebírá okolnosti pádu demokraticky zvoleného marxistického prezidenta Salvadora Allendeho, roli armády a Spojených států i následnou diktaturu vojenské junty. Hlavní historickou událostí je vojenský převrat z 11. září 1973 v Chile, kdy armáda vedená generálem Augustem Pinochetem zaútočila na prezidentský palác La Moneda v Santiagu. Během bombardování paláce zemřel prezident Salvador Allende, pravděpodobně sebevraždou. Dokument popisuje politickou polarizaci chilské společnosti, obavy armády a pravicových elit z komunismu a vliv kubánské revoluce i studené války na situaci v Latinské Americe. Velká část pořadu se zaměřuje na samotného Pinocheta – jeho kariéru profesionálního vojáka, jeho opatrnost a postupné převzetí moci. Rozebírá se také podpora či tolerance převratu ze strany Spojených států a Henryho Kissingera, stejně jako tehdejší nálady části chilské veřejnosti, která očekávala, že armáda pouze odstraní Allendeho a následně obnoví demokracii. Místo toho však vznikla dlouholetá vojenská diktatura. Dokument podrobně popisuje represivní charakter Pinochetova režimu. Hovoří o činnosti tajné policie, mučení, věznění a vraždách politických odpůrců, včetně nechvalně známé „Karavany smrti“. Zmiňuje také údajné shazování obětí z vrtulníků a atentáty na opoziční představitele doma i v zahraničí. Podle uvedených údajů si režim vyžádal asi 3200 mrtvých, desetitisíce vězněných a mučených a statisíce emigrantů. Dalším tématem jsou ekonomické reformy tzv. „Chicago Boys“, které z Chile učinily laboratoř neoliberálních ekonomických změn. Dokument upozorňuje jak na hospodářský růst, tak na růst sociálních nerovností. Popisuje také referendum z roku 1988, v němž chilská veřejnost odmítla pokračování Pinochetovy vlády, a následný komplikovaný přechod k demokracii, při němž si armáda i Pinochet dlouho uchovali významný vliv. Závěrečná část se věnuje Pinochetovu odkazu v současném Chile. Dokument vysvětluje, že chilská společnost je dodnes rozdělená v hodnocení jeho vlády, že některé prvky jeho režimu přetrvaly v ústavním systému a že jeho éra stále ovlivňuje politické konflikty i debaty o demokracii, lidských právech a autoritářství.