TŘETÍ ŘÍŠE – Dějiny nacionálního socialismu - #6 Je hrdost na germánské předky pouze německým fenoménem?

Podcastová epizoda se zabývá vznikem nacionalismu v Evropě 19. století a jeho souvislostmi s pozdějším nástupem nacionalistických a rasových ideologií, zejména německého nacismu. Autor se snaží ukázat, že nacionalismus a kolektivní hrdost na „národní předky“ nebyly výhradně německým fenoménem, ale celoevropským trendem spojeným s romantismem, revolucemi, industrializací a hledáním nové identity moderních národů. Velká část dokumentu se věnuje panslavismu a slovanskému národnímu obrození. Podcast popisuje revoluční rok 1848, Slovanský sjezd v Praze a vznik slovanských trikolór inspirovaných ruskou vlajkou. Rozebírá slovenské a slovinské národní hnutí, slovenské dobrovolnické výpravy během uherské revoluce a myšlenku kulturní a politické jednoty Slovanů. Zároveň vysvětluje, proč se Poláci vůči panslavismu vymezovali kvůli ruské nadvládě. Další část se zabývá konflikty mezi nacionalismy jednotlivých národů v habsburské monarchii. Dokument připomíná maďarizaci v Uhrách, uherskou revoluci 1848–1849 a násilné střety mezi Maďary a Rumuny v Sedmihradsku, označované jako transylvánské masakry. Nacionalismus je zde prezentován jako síla vedoucí nejen k národnímu sjednocení, ale i k etnickým konfliktům a válkám. Podcast se dále věnuje italskému risorgimentu a sjednocení Itálie. Zmiňuje Giuseppe Mazziniho, tajnou společnost Carbonari a Giuseppe Garibaldiho, který vojensky přispěl ke sjednocení země. Autor ukazuje, že podobné nacionalistické tendence existovaly paralelně v Německu i Itálii. Významná část pořadu se soustředí na myšlenkové kořeny nacismu. Podcast opakovaně zmiňuje Houstona Stewarta Chamberlaina, označovaného za ideového předchůdce a „duchovního mentora“ Adolfa Hitlera. Rozebírá také germánské mýty, romantické představy o minulosti a argumentaci německých nacionalistů, kteří odvozovali právo Němců dominovat Evropě z historické vlády germánských kmenů po pádu Západořímské říše. V závěru dokument propojuje nacionalismus s psychologií davu a teoriemi kolektivního narcismu. Cituje filozofa Theodora W. Adorna, který spojoval nacionalistickou hrdost s kolektivním narcismem vznikajícím v obdobích hospodářské krize a společenské nejistoty. Dokument připomíná také nástup Hitlera k moci v roce 1933, protižidovské zákony a emigraci intelektuálů jako Adorno či Albert Einstein do USA. Celkově dokument popisuje: - evropský nacionalismus 19. století, - revoluce roku 1848, - panslavismus a slovanské národní obrození, - uherskou revoluci a etnické konflikty v Uhrách, - italské sjednocení (Risorgimento), - ideové kořeny nacismu, - nástup nacistického režimu v Německu po roce 1933, - psychologické a společenské příčiny nacionalismu.