Stručná historie Kartága - Epizoda 14 (Třetí punská válka)

Poslední díl série se věnuje třetí punské válce mezi Římem a Kartágem a popisuje definitivní zánik kartáginského státu. Navazuje na předchozí konflikty mezi oběma mocnostmi a ukazuje, jak se po druhé punské válce Kartágo sice hospodářsky vzpamatovalo, ale Řím jej nadále považoval za nebezpečného soupeře. Hlavní část dokumentu zachycuje události let 150–146 př. n. l. Nejprve popisuje spor Kartága s numidským králem Massinissou, který napadal kartáginské území. Když Kartágo bez souhlasu Říma podniklo vojenskou obranu, Římané to využili jako záminku k válce. Dokument zdůrazňuje, že konflikt byl podle autora především výsledkem římské expanzivní politiky a snahy Kartágo definitivně zničit. Následně je podrobně popsáno samotné obléhání Kartága. Řím požadoval vydání rukojmích, zbraní a nakonec i opuštění města, což Kartáginci odmítli. Město se připravilo na zoufalou obranu, mobilizovalo obyvatele i otroky a vedlo tvrdý odpor proti římským vojskům. Autor popisuje boje o hradby, námořní střety v přístavu, hladovění i postupné uzavření Kartága do úplné blokády. Významnou roli zde hraje Scipio Aemilianus, který převzal římské velení a reorganizoval armádu. Vyvrcholením je dobytí Kartága v roce 146 př. n. l. Římané pronikli do města, vedli krvavé pouliční boje a po několika dnech dobyli i poslední citadelu. Desítky tisíc obyvatel byly prodány do otroctví, město bylo zničeno a kartáginský stát přestal existovat. Dokument zároveň upozorňuje, že známý příběh o „posypání půdy solí“ je pozdější legenda. V závěru dokument připomíná, že punská kultura a jazyk v severní Africe přežívaly ještě dlouho po pádu Kartága, přestože samotný stát byl vymazán a jeho území se stalo římskou provincií. Dokument tedy popisuje nejen třetí punskou válku, ale i konec jedné z nejvýznamnějších civilizací starověkého Středomoří.