Místa doteku aneb Proč nesměla Prahu osvobodit americká armáda?

Dokument se věnuje demarkační linii v Československu na konci druhé světové války v květnu 1945, tedy hranici mezi územím osvobozeným americkou armádou a územím obsazeným Rudou armádou. Na příběhu této linie ukazuje nejen vojenské události posledních dnů války, ale také jejich dalekosáhlé politické důsledky pro poválečné Československo. Pořad analyzuje, proč se americká armáda zastavila na linii Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice a nepostoupila do Prahy, přestože některé americké jednotky byly schopny hlavní město dosáhnout během několika hodin. Historici vysvětlují jednání mezi Spojenci a Sovětským svazem, postoje generálů Dwighta D. Eisenhowera a George S. Pattona, politický tlak Winstona Churchilla i význam demarkační linie pro budoucí rozdělení Evropy. Autor zároveň ukazuje, jak byla role americké armády po roce 1948 v komunistickém Československu systematicky potlačována a nahrazována výhradně sovětským výkladem osvobození. Hlavní historické události - Postup americké armády do západních Čech v dubnu a květnu 1945 a osvobození Plzně, Chebu a dalších měst. - Stanovení demarkační linie mezi americkými a sovětskými vojsky. - Pražské povstání (5.–9. května 1945) a neúspěšné pokusy získat americkou vojenskou pomoc. - Kapitulace Německa v Remeši dne 7. května 1945 a následné zastavení amerického postupu na Eisenhowerův rozkaz. - Příjezd Rudé armády do Prahy 9. května 1945 a „závod“ o obsazení českého prostoru. - Mise amerických důstojníků do Velichovek, jejímž cílem bylo přimět polního maršála Ferdinanda Schörnera ke kapitulaci. - Bitva u Čimelic a Rakovic (11.–12. května 1945), považovaná za jednu z posledních bitev války na českém území. - Kapitulace jednotek skupiny armád Mitte a sebevražda generála Karla von Pücklera-Burghausse. - Zatčení K. H. Franka americkými jednotkami při pokusu o útěk do americké zóny. - Osud Vlasovovy armády (ROA), která po pomoci Pražskému povstání nebyla Američany přijata do zajetí a byla vydána Sovětům. - Odchod amerických a sovětských vojsk z Československa na podzim 1945, k němuž přispěla jednání prezidenta Edvarda Beneše. Hlavní myšlenka dokumentu Demarkační linie není představena pouze jako vojenská hranice z května 1945. Dokument ji interpretuje jako symbolický počátek rozdělení Evropy na západní demokratický a východní sovětský blok. Klade otázku, zda mohly události dopadnout jinak, kdyby americká armáda dorazila do Prahy, a jak toto rozhodnutí ovlivnilo další vývoj Československa, včetně nástupu komunistického režimu.