Jak svržení krále Gustava IV. Adolfa otevřelo Norsku cestu k nezávislosti

Článek se věnuje událostem, které vedly ke vzniku moderního Norska na počátku 19. století. Popisuje sesazení švédského krále Gustava IV. Adolfa v roce 1809, nástup Karla XIII. a zvolení francouzského maršála Jeana-Baptista Bernadotta za následníka švédského trůnu. Vysvětluje, jak Bernadottova diplomacie a důsledky napoleonských válek vedly k uzavření Kielského míru, na jehož základě muselo Dánsko roku 1814 postoupit Norsko Švédsku. Dále se zaměřuje na norský odpor proti tomuto rozhodnutí a zasedání v Eidsvollu, kde byla přijata norská ústava a Kristián Frederik byl zvolen norským králem. Následně přibližuje krátkou švédsko-norskou válku, která vypukla po vyhlášení norské nezávislosti, i jednání vedoucí k příměří v Mossu. Závěrečná část se zaměřuje na vznik švédsko-norské personální unie, její fungování a postavení Norska v rámci společného státu. Současně hodnotí význam roku 1814 jako klíčového mezníku norských dějin, kdy byly položeny politické a institucionální základy moderního norského státu, což představovalo důležitý krok na cestě k úplné nezávislosti.