Dějiny Byzance - Epizoda 2 - Dva kroky zpět

Epizoda podcastu neslouží ještě jako přímé pokračování událostí roku 476, ale vrací se o dvě desetiletí zpět, aby vysvětlila politické a náboženské poměry ve Východořímské říši před pádem Západořímské říše. Epizoda popisuje období vlády císařů Leona I. (457–474) a Zena (474–491) a vysvětluje, proč Východořímská říše přežila, zatímco Západořímská říše zanikla. Autor ukazuje, jak se Konstantinopol postupně stala skutečným centrem říše a jak se východní císaři dokázali zbavit nadvlády germánských vojevůdců, která na Západě vedla k pádu císařské moci. Druhou hlavní linií epizody je vývoj křesťanských sporů, zejména vznik a šíření monofyzitismu, který se stal jedním z nejvýznamnějších náboženských problémů pozdní antiky a rané Byzance. Hlavní historické události 1. Nástup Leona I. na trůn (457) Po smrti císaře Marciana dosadil mocný germánský vojevůdce Aspar na trůn svého podřízeného Leona I., kterého považoval za snadno ovladatelného panovníka. Leon se však postupně stal samostatným vládcem. Epizoda zároveň upozorňuje na významnou novinku: Leon byl korunován konstantinopolským patriarchou při křesťanském obřadu. To symbolizovalo přechod od římského císaře jako vojenského vládce k byzantskému císaři jako Božímu zástupci na zemi. 2. Boj Leona I. proti Asparovi Leon se snažil omezit vliv germánských vojenských elit a začal podporovat Isaury, obyvatele horské oblasti v jižní Anatolii. Nejvýznamnějším z nich byl vojevůdce Zeno, kterého Leon povyšoval a nakonec s ním spojil svou dynastii sňatkem s dcerou Ariadnou. Po odhalení spiknutí nechal Leon roku 471 Aspara a jeho syna zavraždit. Tím zlomil dominanci germánských velmožů ve východní armádě. 3. Povstání Ostrogótů Po Asparově smrti povstali jeho ostrogótští spojenci pod vedením Theodoricha Strabona. Gothové zpustošili Thrákii a donutili císaře k uzavření míru. Přesto se Leonovi podařilo zabránit jejich převzetí kontroly nad Konstantinopolí. 4. Nástup Zena a převrat Basiliska (474–476) Po krátké vládě mladého Leona II. se císařem stal jeho otec Zeno. Ten byl však neoblíbený a roku 475 byl svržen spiknutím vedeným Basiliskem, Verinou a Theodorichem Strabonem. Zeno uprchl do Isaurie. Basiliskova vláda byla neúspěšná. Po necelých dvou letech se Zeno s pomocí bývalých spojenců Basiliska vrátil a roku 477 znovu získal trůn. Basiliskos byl poslán do vyhnanství, kde zemřel. 5. Pád Západořímské říše (476) Epizoda se vrací k okamžiku, kdy Zeno obdržel zprávy od sesazeného západořímského císaře Julia Nepota a zároveň vyslance Odoakera, který právě ovládl Itálii. Zeno sice formálně uznával Nepota za legitimního západního císaře, ale fakticky nedokázal zasáhnout. Po příchodu císařských insignií do Konstantinopole musel přijmout skutečnost, že je nyní jediným římským císařem. Tento okamžik představuje definitivní zánik Západořímské říše. 6. Náboženský spor o Kristovu přirozenost Druhá polovina epizody vysvětluje vznik monofyzitismu. Autor shrnuje: - Nicejský koncil (325), - ariánský spor, - učení mnicha Eutycha, - Chalcedonský koncil (451), - odsouzení monofyzitismu. Monofyzitismus však nadále získával podporu zejména v Egyptě, Sýrii a Arménii, což se stalo zdrojem dlouhodobých konfliktů uvnitř říše. Epizoda zdůrazňuje, že náboženské otázky budou v dějinách Byzance hrát mnohem větší roli než v klasických dějinách Říma.