
Dokument pojednává o sovětsko-afghánské válce (1979–1989), jejích příčinách, průběhu, hlavních vojenských operacích a důsledcích pro Afghánistán, Sovětský svaz i celý svět. Ukazuje, proč je tento konflikt často považován za jeden z faktorů, které přispěly k rozpadu Sovětského svazu.
Dokument nejprve vysvětluje historické pozadí Afghánistánu, který byl po staletí strategickým územím mezi velmocemi. Připomíná období tzv. „Velké hry“ mezi Britským impériem a Ruskem v 19. století a následný vznik moderního afghánského státu.
Následně se zaměřuje na politický vývoj v 70. letech:
- roku 1973 svrhl krále Muhammada Záhira Šáha jeho bratranec Muhammad Dáúd Chán a vyhlásil republiku,
- roku 1978 proběhla komunistická Saurská revoluce, při níž se moci ujala prosovětská Lidově demokratická strana Afghánistánu (PDPA),
- nová vláda zahájila radikální reformy, které vyvolaly odpor zejména na venkově,
- vzniklo povstání islamistických a kmenových ozbrojených skupin známých jako mudžáhidové.
Sovětská invaze v roce 1979
Dokument podrobně popisuje, proč se sovětské vedení v čele s Leonidem Brežněvem rozhodlo zasáhnout.
Průběh války
Dokument ukazuje, jak se původně rychlá invaze změnila v dlouhou a vyčerpávající partyzánskou válku.
Velká část dokumentu se věnuje bojům v údolí Pandžšír, kde mudžáhidy vedl slavný velitel Ahmad Šáh Masúd, přezdívaný „Lev z Pandžšíru“. Sověti zde podnikli několik rozsáhlých ofenziv, ale navzdory vojenským úspěchům nedokázali povstalce zničit ani trvale ovládnout území.
Závěrečná fáze války
Po nástupu Michaila Gorbačova v roce 1985 začalo sovětské vedení konflikt považovat za neudržitelný. Gorbačov označil válku za „krvácející ránu“ Sovětského svazu a zahájil přípravy na odchod.
Dokument popisuje:
- výměnu afghánského vůdce Karmala za Mohammada Nadžíbulláha,
- pokusy o smír s mudžáhidy,
- poslední velkou ofenzivu Operaci Magistral (1987),
- slavnou obranu kóty 3234 sovětskými výsadkáři,
- podpis ženevských dohod a postupné stažení sovětských vojsk.
V únoru 1989 opustily poslední sovětské jednotky Afghánistán.
Důsledky války
Dokument uzavírá, že válka měla katastrofální následky:
- přes 14 000 padlých sovětských vojáků,
- asi 100 000 padlých mudžáhidů,
- více než milion mrtvých afghánských civilistů,
- přes 5 milionů uprchlíků,
- rozsáhlé ničení infrastruktury a zemědělství.
Podle dokumentu konflikt:
- přispěl k ekonomickému a politickému oslabení Sovětského svazu,
- urychlil jeho následný rozpad,
- vytvořil podmínky pro afghánskou občanskou válku,
- umožnil vznik organizací jako al-Káida,
- nepřímo vedl k pozdějším americkým intervencím v Afghánistánu.
| Saúdská Arábie |
| Tádžikistán |
| Turkmenistán |
| Afghánistán |
| Čína |
| Írán |
| Itálie |
| Kazachstán |
| Pákistán |
| Rusko |
| Velká Británie |
| Spojené státy americké |
| Uzbekistán |
VÍCE