Černá zem: Holokaust - historie a varování - Kapitola 4 - Ničitelé států

Tato kapitola z knihy Černá zem (Black Earth) historika Timothyho Snydera pojednává o vzestupu nacistického Německa v letech 1938–1939 a o tom, jak rozbití evropských států otevřelo cestu k pronásledování a později i vyhlazování Židů. Autor sleduje především souvislost mezi zánikem státní moci, rozpadem právního řádu a radikalizací nacistické politiky. Hlavní obsah kapitoly 1. Anšlus Rakouska (březen 1938) Zvláštní pozornost je věnována tomu, jak rychle po zhroucení rakouského státu začalo násilí proti Židům. Snyder popisuje veřejné ponižování, rabování židovského majetku, nucené čištění ulic a masovou emigraci rakouských Židů. Podle autora se Rakousko stalo jakousi „laboratoří“, ve které nacisté zjistili, jak efektivně funguje pronásledování Židů po zničení státní ochrany. 2. Mezinárodní důsledky anšlusu Anšlus vyvolal rozsáhlé přesuny obyvatelstva a nové problémy. 3. Křišťálová noc (listopad 1938) Kapitola ukazuje přímou souvislost mezi vyhnáním polských Židů z Německa a atentátem Herschela Grynszpana na německého diplomata v Paříži. 4. Československá krize a Mnichovská dohoda Další část se věnuje rozbití Československa. Autor zdůrazňuje, že stejně jako v Rakousku vedlo oslabení státní moci k ohrožení židovského obyvatelstva a k rozvratu dosavadních právních jistot. 5. Německo, Polsko a sovětská politika Významná část kapitoly analyzuje vztahy mezi nacistickým Německem, Polskem a Sovětským svazem. Snyder ukazuje, že Hitler se původně snažil získat Polsko jako spojence proti Sovětskému svazu. Polská vláda vedená ministrem zahraničí Józefem Beckem však německé návrhy odmítla. To vedlo k zásadní změně Hitlerovy strategie. 6. Pakt Molotov–Ribbentrop (srpen 1939) Vrcholným momentem předválečné diplomacie je uzavření německo-sovětského paktu o neútočení a jehi tajný protokol o rozdělení východní Evropy, rozdělení Polska do německé a sovětské sféry vlivu. Snyder zdůrazňuje, že právě tento pakt vytvořil podmínky pro katastrofu evropského židovstva, protože největší židovské populace Evropy žily právě v oblastech určených k rozdělení mezi Hitlera a Stalina. 7. Napadení Polska (září 1939) Závěrečná část kapitoly popisuje: - německý útok na Polsko 1. září 1939, - sovětský vpád 17. září 1939, - rozdělení Polska mezi oba totalitní režimy, - likvidaci polské státnosti, - masové vraždění polských elit, - vznik německého okupačního systému, - první ghetta pro Židy. Podle Snydera zde začíná proces, který později vyústí v holokaust. Klíčovou myšlenkou je, že Židé se stávali nejzranitelnějšími tam, kde byl zničen stát a právní řád. Nacisté mohli nejradikálnější protižidovská opatření zavádět právě v oblastech, kde rozvrátili existující státní struktury. Hlavní teze kapitoly