Církevní správa na Sušicku v pozdním středověku

Bakalářská práce se zabývá fungováním církevní organizace na území Sušicka jako součásti prácheňského děkanátu v období přibližně 1350–1420, s občasnými přesahy do starších i mladších období. Hlavním cílem práce je zrekonstruovat podobu místní církevní správy, farní sítě, patronátních práv, majetkového zázemí far a činnosti duchovenstva. Práce nejprve vysvětluje, jak fungovala česká církevní správa ve 14. a na počátku 15. století – tedy organizaci pražského arcibiskupství, děkanátů, farností, úřadů generálních vikářů, konzistoře a dalších institucí. Popisuje také fungování farností, práva farářů, způsob obsazování církevních úřadů a systém církevní administrativy. Následně se zaměřuje na dějiny samotného Sušicka a na vývoj jednotlivých farností v regionu (např. Sušice, Kašperské Hory, Velhartice, Strašín, Nezamyslice, Albrechtice či Budětice). Jaké historické události a procesy práce popisuje Nejde o práci zaměřenou na jednu konkrétní událost, ale spíše o dlouhodobý vývoj regionu. Přesto popisuje řadu významných historických procesů: - Kolonizaci Sušicka ve 12. a 13. století, osidlování šumavského pohraničí a vznik středověké sídelní sítě. - Působení bavorského rodu Bogenů a později Wittelsbachů, kteří drželi Sušici a okolní majetky a byli úzce propojeni s Přemyslovci. - Česko-bavorské mocenské střety ve 13. století, zejména boj Přemysla Otakara II. s Wittelsbachy o kontrolu nad Sušickem a jeho definitivní připojení k českému státu roku 1273. - Kolonizační a hospodářskou činnost církevních řádů, zejména benediktinů z Břevnova a Niederaltaichu, premonstrátů z Windbergu a johanitů ze Strakonic. - Rozvoj církevní správy za Karla IV., Arnošta z Pardubic a Jana z Jenštejna, včetně vzniku a fungování pražského arcibiskupství, děkanátů, synod a církevního soudnictví. - Rozvoj měst Sušice a Kašperských Hor, těžby zlata, obchodních cest (zejména Vintířovy a Zlaté stezky) a jejich vliv na růst významu místních farností. - Počátky husitského období, které tvoří horní hranici sledovaného období. Práce sleduje stav církevní správy těsně před husitskými válkami a v některých případech zmiňuje i jejich důsledky pro region.