Skryté příběhy - Kosmasovy ženy

Venkovní hra, která formou procházky s úkoly vysvětlí obsah, zvolený jazyk i styl Kosmovy kroniky i přiblíží samotnou osobnost Kosmase. Viz.: Kosmasovy ženy Rok 1120 | Praha | délka 1.2 km | 7 zastavení | trvání 1h Trasa je příjemnou procházkou po nádherném areálu Vyšehradu, od Leopoldovy brány, přes Vyšehradské sady, ke kostelu sv. Pavla. Hned u brány je dětské hřiště se sochami hrdinů. Děkan Kosmas se chce zalíbit své schovance a bude kvůli tomu muset přepsat svou kroniku, protože jí se nelíbí. Jsme v roce 1120. Děkan pražské kapituly, starý Kosmas, je na svůj věk neuvěřitelně čilý muž. Je mu 75 let, což je asi stejné, jako by mu bylo dnes třeba 100 let, protože ve 12. století se lidé dožívali nižšího věku než dnes. Kosmas studoval ve slavných školách a knihovnách Evropy a tak je dnes sám chodící knihovnou. Také má v oblibě vyprávění starců o tom, co se kdysi dávno dělo na českém území, a sám sleduje, co se významného děje kolem něj. Je přece vzrušující zanechat budoucím Čechům svědectví o tom, jak vypadal život v jeho době. Dneska mají lidé k dispozici internet a noviny a televizi a rádia a fotografie a filmy, ale tehdy nic takového nebylo! Kosmas píše svou Kroniku českou, naší vůbec první dochovanou kroniku, pravdivě. Jen někdy si musí skutečnost trochu přibarvit, nebo o ní raději nepsat. Kdyby kronikou například rozlítil knížete, špatně by skončil on i kronika. Například o tom, proč se za jeho života knížata Bořivoj II. a Vladislav I. střídali vždy po pár letech na „trůně“, Kosmas v kronice nepíše téměř nic. A o mladičké dívce Krasavě, do níž se ve stáří zamiloval, také ne. Ale co když opravdu existovala? No asi ano, když tě právě kvůli ní Kosmas volá na pomoc! (skrytepribehy.cz))