Dějiny Byzance - Epizoda 3 - Isaurský císař

Podcast se věnuje především vládě východořímského císaře Zénóna (474–491) a dramatickým událostem, které provázely jeho snahu udržet si moc v době politických spiknutí, občanských válek a konfliktů s Góty. Epizoda sleduje Zénónovu vládu po jeho návratu z vyhnanství a ukazuje, jak musel čelit nepřetržitým vzpourám domácích protivníků i rostoucímu tlaku gótských kmenů na Balkáně. Zvláštní pozornost je věnována jeho vztahu s isaurijským vojevůdcem Illiem (Illus), který byl nejprve jeho nejbližším spojencem, ale později se stal jedním z nejnebezpečnějších nepřátel. Současně dokument vysvětluje složité vztahy mezi Východořímskou říší a Ostrogóty vedenými Theodorikem Velikým (Theodoric the Amal), jejichž vyústěním bylo přesunutí Ostrogótů do Itálie a vznik ostrogótského království. Hlavní historické události 1. Mocenské boje za vlády Zénóna (477–488) Po návratu na trůn se Zénón opíral o generála Illia. Ten se dostal do konfliktu s císařovnou Verinou a později i s císařovnou Ariadnou, což vedlo k několika pokusům o jeho zavraždění. V roce 479 vypuklo povstání vedené Marcianem, zetěm císaře Lva I., který si činil nárok na trůn. Vzpoura byla potlačena díky Illiovým jednotkám. V letech 484–488 se Illus otevřeně vzbouřil proti Zénónovi, nechal v Antiochii prohlásit císařem Leontia a zahájil občanskou válku. Povstalci byli poraženi a po čtyřletém obléhání pevnosti Papirius byli roku 488 dopadeni a popraveni. 2. Konflikty s Góty na Balkáně Dokument podrobně popisuje soupeření dvou gótských vůdců: - Theodorika Strabona, vůdce Thráckých Gótů, - Theodorika Amala (pozdějšího Theodorika Velikého), vůdce Ostrogótů. Zénón se snažil oba vůdce využívat proti sobě, ale politika „rozděl a panuj“ nakonec selhala. Po smrti Strabona kolem roku 481 sjednotil Theodorik Amal většinu gótských sil a stal se pro říši vážnou hrozbou. Jeho vojska opakovaně pustošila Thrákii a roku 487 dokonce dorazila až k hradbám Konstantinopole. 3. Vyslání Theodorika do Itálie (488) Nejdůležitější politické řešení Zénónovy vlády přišlo v letech 487–488, kdy bylo dohodnuto, že Theodorik vytáhne do Itálie proti germánskému vládci Odoakerovi. Tím se Zénón zbavil nebezpečných Gótů na Balkáně a zároveň získal prostředek k obnovení císařského vlivu v Itálii. Tato událost vedla ke vzniku Ostrogótského království v Itálii, které se stalo jedním z nejvýznamnějších nástupnických států po Západořímské říši. 4. Definitivní zánik Západořímské říše V závěru epizody jsou zmíněny dvě události symbolizující konec západořímské státnosti: - roku 480 byl v Dalmácii zavražděn Julius Nepos, poslední legitimní západořímský císař; - roku 486 porazil franský král Chlodvík I. (Clovis) u Soissons římského vládce Syagria, posledního představitele samostatné římské moci v Galii. Podle autora podcastu tím definitivně skončila jakákoli reálná kontinuita Západořímské říše.