Nerovný boj o víru? Město Slaný a Martinicové v letech 1602-1665

Práce se zabývá vztahem rodu Martiniců ke městu Slaný. Během stavovského povstání, jež stálo na počátku třicetileté války, se Martinicové a slánští měšťané octli na opačné straně barikády. Slaný jako převážně protestantské město náleželo na stranu vzbouřených stavů, zatímco Martinicové byli věrní Habsburkům. Jaroslav Bořita z Martinic ostatně byl jedním z defenestrovaných místodržících roku 1618. Když tedy Martinicové získali Slaný napřed do zástavy, načež jej získali do dědičné držby. Martinická vrchnost ve Slaném zahájila rekatolizaci, jež vedla k odchodu značné části městských elit, současně však ve městě založili řadu církevních institucí. Práce Josefa Kadeřábka podrobně rozebírá okolnosti rekatolizace Slaného. Zabývá se rovněž tím, jaké změny prodělalo někdejší královské město v poddanství pod martinickou vrchností.