Nad česko-polskými styky v období feudalismu

Článek se snaží ve stručnosti rozebrat komplexní rozbor česko-polských vztahů ve středověku a raném novověku. Začíná velice složitými vztahy Přemyslovců a Piastovců. Ve vztazích mezi sousedními dynastiemi často panovaly napjaté vztahy, spojené s vojenskými výpravami, ale i se sňatkovými aliancemi. Vyvrcholení této fáze česko-polských vztahů byla korunovace Václava II. na polského krále. Také ta je Mikulkou rozebírána. Ve 13. a 14. století hrála roli ještě otázka Slezska, na scénu se dostávají výrazné osobnosti, jako byl český král Karel IV. a polský Kazimír III. Autor upozorňuje rovněž na význam univerzity ve hlavním městě Českého království. Nadále se zaměřuje na styky husitů a Polska, následně se věnuje rozmachu Jagellonské moci ve střední Evropě. Nakonec řeší, jak se vztahy vyvíjely v době po nástupu Habsburků. Mikulkův článek nepředstavuje vyčerpávající detailní popis česko-polských vztahů, ale představuje přehled fází česko-polských vztahů. Jedná se o fundovaný článek k danému tématu, který jistě stojí za pozornost, současně je však třeba si uvědomit, že vznikal v šedesátých letech, takže bádání v některých momentech pokročilo a užívaná historicko-materialistická terminologie nemusí být vždy z dnešního úhlu pohledu výstižná.