Oldřich a Božena

Film z pozdní tvorby režiséra Otakara Vávry zpracovává námět divadelní hry Františka Hrubína o Oldřichovi a Boženě. Romantický příběh z Kosmovy kroniky o milostném dobrodružství Přemyslovce Oldřicha a selky Boženy nabývá ve filmovém zpracování dramatických obrysů mocenského boje, který byl pro Přemyslovce v raném středověku typický. Film zpracovává několik zásadních motivů. Ukazuje Čechy za vlády knížete Jaromíra jako stále pohanský kraj, kde lidé běžně praktikují rituály, spojené s předkřesťanskými kulty. Děj se odehrává na Oldřichově hradišti, které navštívil kníže Jaromír. Hlavní linka je věnována snaze poustevníka Vintíře (ve filmu užívána německá forma jména Gunther) o oddělení Oldřicha od Boženy, přičemž se snaží zastupovat zájmy Oldřichovy zákonné manželky, která pochází z příbuzenstva císaře. Když se nedaří, uchyluje se Vintíř k dalším intrikám, jejichž cílem je dokonce odstranění Oldřicha. Neschopnost spiklenců, notná dávka štěstí Oldřicha a nerozhodnost knížete Jaromíra vede k tomu, že Oldřich nakonec bratra oslepuje, manželku vyhání a ujímá se vlády. Nakonec se rodí budoucí kníže Břetislav, syn Oldřicha a Boženy. Film přebírá historické motivy, ale dlužno podotknout, že s nimi zachází značně volně. Vintířovo vyobrazení se zdá být příliš záporné, Jaromírovo oslepení ve skutečnosti proběhlo až později a některé další reálie jsou rovněž upraveny.