Proti všem

Poslední díl výpravné "Husitské revoluční trilogie" režiséra Otakara Vávry navazuje na předchozí film "Jan Žižka" a je věnován událostem od bitvy u Sudoměře po bitvu na Vítkově. Trilogie byla inspirována dílem Alise Jiráska. Příběh filmu se odehrává v průběhu roku 1420. Zachycuje řadu klíčových událostí počátku husitských válek, k nimž došlo po Žižkově vítězství u Sudoměře. Během filmu tak lze sledovat svrhávání utrakvistů do šachet v Kutné Hoře, počátky husitského Tábora, vyjednávání Zikmunda s pražskými měšťany v Kutné Hoře a nakonec bitva na Vítkově a snaha o rozprášení Tábora. Antagonisticky jsou filmem podáni zejména církevní představitelé, zejména postava probošta kněze a dále uherský a římský král (opakovaně je označován za císaře, nicméně císařská korunovace proběhla až roku 1433) Zikmund Lucemburský. Negativní úloha připadla rovněž Němcům, zejména pak kutnohorským měšťanům, což je pro Vávrovy historické filmy vzhledem k dobové atmosféře typické. Výpravný film "Proti všem" je samozřejmě poplatný době, kdy vznikl, tedy 50. letům. Do filmu se proto promítá historicko-materialistické pojetí dějin v té podobě, jaká byla obvyklá ve východní bloku. Odborným poradcem byl ve své době patrně nejvýznamnější prorežimní husitolog Josef Macek, jenž v padesátých letech publikoval k tématu odborné i populárně vědecké publikace, které byly do značné míry ovlivněny ideologickým nánosem. Současně ovšem nelze zpochybňovat Mackovy kvality.