
Dokument mapuje život posledního íránského šáha Mohammada Rezy Pahlavího od jeho narození v roce 1919 až po smrt v exilu v roce 1980 a zasazuje jeho vládu do širšího geopolitického kontextu 20. století. Nejprve vysvětluje vzestup dynastie Pahlaví, kdy se jeho otec Rezá Šáh dostal k moci po převratu v roce 1921 a zahájil modernizaci země. Po britsko-sovětské invazi do Íránu v roce 1941 byl Rezá Šáh donucen abdikovat a mladý Mohammad Reza se stal panovníkem pod dohledem Spojenců. Významnou část filmu tvoří události kolem znárodnění íránského ropného průmyslu premiérem Mohammadem Mosaddekem, následného převratu v roce 1953 podporovaného Británií a USA a upevnění šáhovy moci. Dokument podrobně rozebírá Bílou revoluci, rozsáhlý program hospodářských, sociálních a politických reforem zahájený v roce 1963, který přinesl pozemkovou reformu, rozvoj školství, zdravotnictví, volební právo žen i rychlou industrializaci. Současně ukazuje, že modernizace byla provázena rostoucím autoritářstvím, činností tajné policie SAVAK, cenzurou a potlačováním opozice. Významným odpůrcem režimu se stal ajatolláh Rúholláh Chomejní, který byl po protestech proti Bílé revoluci vypovězen do exilu a stal se symbolem náboženské opozice. Film popisuje ekonomický rozmach Íránu v 60. a první polovině 70. let, financovaný především příjmy z ropy, ale také rostoucí korupci, inflaci a koncentraci moci v rukou šáha. Závěrečná část sleduje průběh Íránské revoluce v letech 1978–1979, pád monarchie, návrat Chomejního, vznik Islámské republiky a šáhovu smrt v egyptském exilu. Dokument uzavírá hodnocením šáhova odkazu jako rozporuplného – byl zároveň modernizátorem, který výrazně změnil Írán, i autoritářským vládcem, jehož politika přispěla k revoluci a pádu monarchie.
Jaká témata dokument rozebírá
- vznik a vládu dynastie Pahlaví,
- modernizaci Íránu ve 20. století,
- geopolitický význam Íránu a jeho ropy,
- britský a americký vliv na íránskou politiku,
- studenou válku na Blízkém východě,
- znárodnění ropného průmyslu,
- převrat proti Mosaddekovi v roce 1953,
- autoritářský charakter šáhova režimu a činnost SAVAK,
- Bílou revoluci a její společenské důsledky,
- vztah mezi sekularizací a politickým islámem,
- vzestup ajatolláha Chomejního,
- příčiny a průběh Íránské revoluce,
- vznik Islámské republiky Írán,
- vývoj íránsko-amerických vztahů po roce 1979,
- dlouhodobý odkaz vlády Mohammada Rezy Pahlavího.
Jaké historické události dokument popisuje
- Velká hra mezi Ruskem a Británií v Persii.
- Objevení ropných nalezišť a vznik Anglo-Persian Oil Company.
- První světová válka a okupace Persie.
- Íránský hladomor v letech 1917–1919.
- Převrat Rezá Chána (1921).
- Vznik dynastie Pahlaví (1925).
- Přejmenování Persie na Írán (1935).
- Druhá světová válka a britsko-sovětská invaze do Íránu (1941).
- Teheránská konference (1943).
- Ázerbájdžánská krize po druhé světové válce (1945–1946).
- Atentát na premiéra Hadžího Alího Razmáru (1951).
- Abadánská krize.
- Znárodnění Anglo-Iranian Oil Company.
- Převrat proti Mohammadu Mosaddekovi (1953).
- Vznik tajné policie SAVAK (1957).
- Bílá revoluce (od roku 1963).
- Protesty proti Bílé revoluci a zatčení ajatolláha Chomejního (1963).
- Chomejního exil (1964).
- Oslavy 2500 let Perské říše v Persepoli (1971).
- Znárodnění zahraničních ropných zájmů (1973).
- Ropná krize roku 1973.
- Zavedení systému jedné strany Rastachíz (1975).
- Požár kina Rex (1978).
- Íránská revoluce (1978–1979).
- Odchod šáha do exilu (1979).
- Návrat ajatolláha Chomejního (1979).
- Vznik Islámské republiky Írán (1979).
- Krize amerických rukojmí v Teheránu (1979–1981).
- Smrt Mohammada Rezy Pahlavího v exilu (1980).
- Íránsko-irácká válka (1980–1988).
- Aféra Írán-Contras.
- Reformní období prezidenta Mohammada Chátamího.
- Protestní hnutí v Íránu v letech 2009, 2017, 2023 a 2026.
- Současná role Rezá Pahlavího jako představitele monarchistické opozice v exilu.
| Panama |
| Bahamy |
| Egypt |
| Irák |
| Írán |
| Maroko |
| Mexiko |
| Spojené státy americké |
| Švýcarsko |
VÍCE